Podle Jakla ale prezident Václav Klaus necítí, že by na něj v tuto chvíli přišla řada, aby vyjádřil k Lisabonské smlouvě jasné stanovisko.
"Demokracie umožňuje vyčerpání různých nástrojů k odstranění vážných pochybností. Lisabonskou smlouvou zaniká Česká republika jako samostatný stát, zaniká i Evropská unie jako mezinárodní organizace a stává se novým státním útvarem," řekl Jakl.
"Toto je tak vážné rozhodnutí, že je třeba prozkoumat všechny možné dispozice, které dává demokratický systém k tomu, aby tato věc byla posouzena vážně," dodal Jakl s tím, že jedno s těch posouzení je právě stížnost u Ústavního soudu.
Podle Jakla je už senátorských podpisů nutných k tomu, aby ústavní stížnost mohla být podána, předjednáno víc než sedmnáct. "Takže tato ústavní stížnost nepochybně podána bude," uvedl tajemník prezidenta v diskusním pořadu.
Kohout: vláda i parlament jasně vyjádřily svůj názor
K Lisabonské smlouvě se vyjádřil i další host Otázek Václava Moravce - vicepremiér Fischerovy vlády a ministr zahraničí Jan Kohout, který s tajemníkem nesouhlasí. "Dalo by se rozporovat v zásadě všechno, co říkal pan Jakl, ale ta debata jde za rámec tohoto pořadu," reagoval Kohout.
Vláda i obě komory parlamentu dostatečně jasně vyjádřily svůj názor ke smlouvě, připomněl Kohout. "Ale samozřejmě respektuji a vnímám pozici pana prezidenta ke vztahu k Lisabonské smlouvě," řekl Kohout.
Kohout ale v této chvíli nevidí důvod, proč by vláda měla přijímat jakékoli další opatření nebo proč by měla přemýšlet o tom, jakým způsobem bude zacházet s Lisabonskou smlouvou. "My jako ministerstvo zahraničí čekáme, až nám předloží žádost o vystavení ratifikačních listin, které bez prodlení předáme do kanceláře prezidenta republiky," dodal nový ministr zahraničí.
Václav Klaus obviněn z velezrady?
To, že chce počkat na rozhodnutí Ústavního soudu, avizoval prezident Klaus hned po středečním schválení Lisabonu v Senátu. - čtěte Senát schválil Lisabonskou smlouvu, Klaus počká na Ústavní soud
Místopředsedkyně Senátu za ČSSD Alena Gajdůšková již dříve uvedla, že pokud by Klaus odmítl smlouvu podepsat, její zastánci by využili ústavní prostředky, jak jeho postoj změnit.
Server Týden.cz napsal, že uvnitř ČSSD vzniká plán popohnat prezidenta před soud pro velezradu, popřípadě mu odebrat pravomoce.
"Prezident je součástí moci výkonné a ta je podřízena moci zákonodárné. Jestliže prezident nekoná v souladu s ústavou a nerespektuje rozhodnutí moci zákonodárné, a ta je odvozena od vůle lidu, tak by bylo možné to kvalifikovat jako velezradu," řekla serveru Gajdůšková.
Kdo povede červnový summit? Fischer, nebo Klaus?
Jakl se v diskusním pořadu vyjádřil také ke spekulacím, jestli Klaus povede červnový summit evropské sedmadvacítky, který by se měl zabývat také Lisabonskou smlouvu. - čtěte Evropské unii by měl předsedat Fischer, řekl Topolánek i Barroso
"Prezident republiky dle české ústavy zastupuje ČR navenek a jakékoli akce se zúčastní, jakéhokoli summitu podle svého uvážení, tak samozřejmě českou delegaci vede," zdůraznil Jakl.
V této věci neprobíhá nějaká přetahovaná. "Už na začátku českého předsednictví se prezident dohodl celkem bezproblémově na tom, na kterou akci kdo z nejvyšších ústavních činitelů by měl jet," doplnil Klausův tajemník.
Podle něho je možné, že se Václav Klaus a nový premiér Jan Fischer dohodnou trochu jinak, než byl prezident domluvený s Mirkem Topolánkem. "A co se týče českého předsednictví, nenamlouvejme si, že předseda Evropské rady řídí Evropu. České předsednictví je organizační, technická a administrativní funkce. Rozhodování v EU vždy záleželo na rozhodování evropských velmocí," tvrdí Jakl.
Co ještě zaznělo v otázkách...Hostem nedělních Otázek Václava Moravce byl kromě Jana Kohouta a Ladislava Jakla také nový ministr obrany Martin Barták. Oba ministři se shodli na tom, že pokud by měli v čele svých resortů zůstat déle než do říjnových předčasných voleb, jsou na to připraveni. "Bral jsem to jako službu České republice s mandátem do předčasných voleb. Pokud nastane situace, že by měl být mandát delší, jsem připraven pokračovat," uvedl Kohout. Bartákovi ale vadí, jak média Fischerův kabinet nazývají - například "vláda pod dohledem" -, což považuje za pejorativní výraz. Podle něho je nejvýstižnější "vláda překlenovací". Ministři se zmínili o přípravě státního rozpočtu, který by podle nich měl být realistický s co nejnižším schodkem. "Domnívám se, že to možné je, protože ať tuto vládu nazvete jakkoli, tak to bude její zodpovědnost a ona bude předstupovat před parlament, a pokud se nepodaří výdaje udržet v rozumné míře, tak dojde k lavinovému mechanismu (...) a budeme na to doplácet i dále. Musíme si uvědomit, že ty dopady jsou nejen krátkodobé, ale i dlouhodobé," uvedl Barták. V pořadu zazněla i otázka, jak bude Fischerova vláda komunikovat s dvěma nejsilnějšími politickými stranami, ODS a ČSSD. "Je třeba respektovat, že tato vláda vznikla na půdorysu politické dohody," zdůraznil Kohout, který novou vládu připodobnil k fungování předsednictví v EU. "Náš úkol v rámci předsednictví je domlouvat a snažit se najít konsensus mezi sedmadvaceti hráči na tématech, která jsou velmi často kontroverzní (...) Úkolem vlády Jana Fischera, jejímž jsem členem, bude obdoba dovnitř," uvedl Kohout s tím, že s politickými stranami bude nutné komunikovat. Ministr obrany také mluvil o připraveném plánu zahraničních misí české armády na příští rok. Předložen Sněmovně by mohl být do měsíce, věří Barták. Jeho schvalování by ale měla předcházet politická dohoda hlavních parlamentních stran, která by se mohla týkat především budoucnosti českých voláků v Afghánistánu. Loni odmítla mise podpořit ČSSD, vadilo jí navýšení navýšení počtů českých vojáků v misi ISAF. Vláda jí v tomto ohledu vyhověla. - více čtěte zde Kohout v této souvislosti uvedl, že česká vojenská pomoc v Afghánistánu je roztříštěna do třech míst. Podle něho by měla být koncentrovanější a soustředit se na obnovu společnosti. |
