Teoretickou možností je, že končící vláda na svém pondělním zasedání rozhodne, že smlouvy na poslední chvíli předloží do Sněmovny, aby o nich poslanci hlasovali. Právě ze Sněmovny však kabinet obě smlouvy nedávno stáhl, když hrozilo, že se je levici a přeběhlíkům podaří zcela zamítnout. - o stažení radaru ze Sněmovny čtěte zde
Od té doby nic nenasvědčovalo tomu, že by podpora pro radar v dolní komoře parlamentu vzrostla. A dosluhující ministryně obrany Vlasta Parkanová rovnou říká, že radar "zdědí" budoucí kabinet.
"Především je asi nutné vyčkat jasného postoje Spojených států. Teprve pak se musí příští vláda rozhodnout, jak s radarovými smlouvami naloží," sdělila iDNES.cz Vlasta Parkanová.
Končící premiér Mirek Topolánek, za jehož vlády Česko a USA smlouvy dojednaly a podepsaly, na textovou zprávu s dotazem na budoucnost radaru nereagoval.
Radar je i vizí. A ty Fischer vytěsňuje
Pokud tedy odstupující kabinet radarové smlouvy k ratifikaci poslancům nepředloží, jak naznačuje Vlasta Parkanová, dostane je na stůl administrativa úřednického premiéra Jana Fischera. Tomu by mohl sice dělat ministra obrany náměstek současné ministryně Martin Barták (nominovala ho ODS), klíč k radaru však spočívá ve slově "vize".
Někteří zastánci projektu totiž připouštějí, že radar je i součástí vize definitivního přičlenění Česka k Západu a zárukou vazby na USA (které samotné tvoří většinu vojenské síly NATO). Argumentují přitom Ruskem, které stále vnímá Česko jako součást své sféry vlivu.
"Musím připomenout, že podle regionálních skupin OSN leží Česko a Polsko ve východní, nikoliv ve střední Evropě," řekl například ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v únoru, zatímco jeho český protějšek Karel Schwarzenberg pak upozornil, že tento "východ" vznikl po druhé světové válce, kdy si z něj Sovětský svaz vytvořil předpolí.
Vizemi se však podle všeho kabinet Jana Fischera zabývat nebude. "Nebude to vláda vizí, bude to vláda tvrdé práce," řekl designovaný premiér, když ho prezident Václav Klaus jmenoval. - čtěte Nový premiér slíbil "vládu tvrdé práce"
"Skutečně tu není prostor pro nějaké velké vize a prosazování kontroverzních politických projektů," přidal se ve čtvrtek předseda zelených Martin Bursík.
Česko čeká na USA, USA na Írán. A říjen se blíží
Důležité pochopitelně bude, jak dopadne rozsáhlé testování funkčnosti protiraketové obrany, které oznámil nový americký prezident Barack Obama. I to nějakou dobu potrvá. Američané navíc čekají, zda nenastane změna v chování Íránu.
Právě teokratický stát mezi Irákem a Afghánistánem (v nichž mají Američané své vojáky) podle Západu usiluje o získání jaderné zbraně a rozvíjí raketové kapacity. Z Teheránu nyní zaznívají o něco mírnější slova a větší ochota k jednání, než za vlády George W. Bushe, Američané si však počkají na konkrétní činy. - čtěte Jednání o jádru vítáme, vzkázal Ahmadínežád
A také na to, zda v červnových prezidentských volbách neporazí konzervativce Mahmúda Ahmadínežáda nějaký kandidát umírněné opozice, například expremiér z doby íránsko-irácké války Mír-Hosejn Músáví.
Všechno čekání však zatím hraje proti radaru. Nová Poslanecká sněmovna v Česku vzejde ze říjnových předčasných voleb. A ačkoliv předseda ODS Mirek Topolánek mluví o vítězství, průzkumy mínění dlouhodobě říkají, že víc křesel ve Sněmovně - a tedy možnost radar blokovat - získá levice. - čtěte Svržení vlády Paroubkovy preference nesnížilo
