Pianista Marcin Wasilewski, ročník 1975, a basista Slawomir Kurkiewicz spolu začali hrát jako patnáctiletí studenti na střední hudební škole v polském Koszalinu. Po třech letech k nim přistoupil bubeník Michal Miskiewicz. Od roku 1994 začala spolupráce tohoto tria s trumpetistou Tomaszem Staňkem, který už byl významnou stylotvornou osobností světového jazzu. Nahráli s ním tři alba. Roku 2004 vydali své první album jen jako trio. Staňko o nich tehdy prohlásil, že "polský jazz v celé své historii takový soubor ještě neměl." Nyní vydali další album, nazvané January, opět u renomované mnichovské firmy ECM Records.
Energická zadumanost
Jejich hudba má jemnost a citlivost, typickou pro práci dnešních třicátníků ze školy ECM. Ale zatímco většina z jejich souputníků se zaměřuje především na vlastní skladby převážně pomalého tempa a lyrického zaměření, Wasilewského trio velmi často přechází z něžné nálady do náznaků dramatičtějšího napětí, zejména díky narůstajícím drobným, ale výrazným rytmickým motivkům - tedy podobným způsobem, jaký byl charakteristický už pro sólové koncerty proslulého komponisty a klavíristy Keithe Jarretta. Dokonalým příkladem je jejich verze zdánlivě uhlazené melodie velmistra filmové hudby Ennia Morriconeho, Cinema Paradiso.
O albuMarcin Wasilewski Trio: January. |
Repertoár je další složkou, která toto trio odlišuje od běžného menu "zadumaného jazzu" nové doby: mezi devíti snímky alba jsou hned čtyři převzaté tituly z oblasti moderního jazzu i z pomezních žánrů od šedesátých let až do současnosti. Skladba King Korn Carly Bley pochází už z roku 1963 a přináší bopové vzrušení, aniž by se vzdávala kultivovanosti, která zůstává hlavním znakem souboru. Wasilewského piano tu plně pulsuje, dokonale podporováno basem i bicími. Staňkova Balladyna (napsaná v roce, v němž se Wasilewski narodil) je ve svém základním zvuku výrazně baladická. Tady jí výrazná role basy a dokonalá integrace tria dodá dramatičnost, s jakou se v této hudbě setkáváme jen zřídka. Vignetette Garyho Peacocka z roku 1978 nahrálo poprvé trio zmíněného Keithe Jarreta. Wasilewski dokazuje, že zná svého mistra, avšak nebojí se ho přetvořit k obrazu svému. A Princovy Diamonds and Pearls, výpůjčka z oblasti popu z roku 1991, dokáže z mírně mysteriózního tématu vydolovat náladu, která dokonale odpovídá autorské koncepci alba.
Obohacující pohled
Ve stínu tohoto osobitého pohledu na čtvrtstoleté panorama jazzu konce dvacátého století téměř trochu ustoupí do pozadí vlastní autorský přínos tria. Ale kolektivní improvizace New York 2007, závěrečný kraťas alba January, ukazuje, že Wasilewského trio je schopné na pódiu vytvářet i hudbu se záznamem daného okamžiku.
Je to album, které podstatně obohacuje pohled na jazz přelomu tisíciletí: s poučeným zakotvením v tradici, s nezbytnou dávkou napětí z dramatického rozvíjení, ale pořád s přemýšlivým fundamentem hudby jemné až něžné.
SkladbyThe First Touch |
