Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Šlahačka? Aby děvčata nebyla „prašivá“

  17:51
Pohani, křesťané i židé, všichni slaví Velikonoce. Oslavy příchodu jara odjakživa provázely roztodivné rituály a lidové zvyky. Časem se propojily s církevními oslavami. Vždy ale nesou symbol nového života. Jako první se nábožensky organizované svátky Velikonoc objevily u Židů.

etnografka Šárka Seifertová | foto: Soukromý archiv Šárky Seifertové

Odtud také pramení jeden z velikonočních symbolů – bílý beránek. Připomíná záchranu prvorozenců v Egyptě při jejich hromadném vraždění. Do domů Židů, které byly označeny krví beránka, tehdy kati nevstoupili.

Nejvýznamnějším svátkem jsou ale Velikonoce pro křesťany. Oslavují vzkříšení Ježíše a tento den nazývají Velkou nocí – odtud název Velikonoce.

Ilustrační foto

"V lidovém prostředí symbolizovaly Velikonoce začátek nového života. Obyčeje a zvyky tohoto období měly přinést oživení, ozdravení, rituální očistu osob i hospodářství. Oslavovaly obnovu života a přírody. Zásadní roli v nich hrál kult zelených ratolestí," říká etnografka Šárka Seifertová z městského muzea v Hustopečích.

Jaké lidové zvyky k Velikonocům patří?

Především končí doba čtyřicetidenního půstu. Během něho se měl člověk vnitřně i tělesně očistit a nachystat k obnově. Už symbolicky se odklízelo vše nedobré.

„Topení smrtky souvisí s rituální očistou obce od nečistých sil před příchodem léta.“

Šest postních týdnů mělo své názvy. Černá neboli Pražná se odvozovala od postního pokrmu ze "zápražky". Kýchavná dostala název podle pořekadla, že kolikrát člověk za den kýchne, tak dlouho bude živ. Čtvrtá neděle se jmenovala Liščí neboli Družebná. V ten den se konaly obchůzky, při nichž se darovaly preclíky, a věřilo se, že je roznáší liška.

Dodnes se na jižní Moravě dochoval zvyk vynášení smrtky. Kde má své kořeny?

S tímto zvykem souvisí pátá, takzvaná Smrtná neděle. V našem regionu se teď hodně obnovuje. Topení smrtky souviselo s rituální očistou obce od nečistých sil před příchodem nového léta. Odrostlé školačky - "smrťáci" - strojily slaměného panáka do ženských šatů, nasadily jej na hůl a hodily do vody. Například v Kobylí ho odstrojily u potoka Trkmance, hodily do vody a házely po něm kamením. Rituál provázel zpěv a různé lomození.

V Bořeticích, Divákách a poté i v Kobylí nosily školačky smrtku na stromku ověšeném papírovými řetězy, vyfoukanými vajíčky, pentlemi a obrázky. Chodily po domech a zpívaly koledu.

Proč se říká uplynulému čtvrtku zelený?

Byl považován za vhodný počátek zemědělských prací. Tento den se také většinou vaří zelená jídla jako například špenát. Je to také den, kdy podle lidové tradice odletí zvony do Říma. Místo jejich vyzvánění vyrukují do ulic chlapci s dřevěnými hrkači, řehtačkami a trakaři. Rámusem nahrazují podle zvyklosti kostelní zvonění.

Ilustrační foto

Odkud ale pochází tradice barvení vajíček a velikonočních kraslic?

Vejce symbolizuje zrod života a barvy násobí radost. Za den radosti je považována neděle, světí se svátek Zmrtvýchvstání Krista. Lidé chodili vajíčka i další jídlo světit do kostela a pak ho drobili na pole, aby byla hojnost úrody.

Největší lidová veselice ale propukne v pondělí. Proč si musí děvčata nechat líbit tolik rozšířenou "šlahačku"?

Říká se, že životodárná síla zelených ratolestí přechází na šlehaná děvčata, "aby nebyla prašivá". Do poloviny minulého století sbírali chlapci syrová vejce, která prodávali místním překupníkům a za utržené peníze si uspořádali zábavu. Koledníci jezdívali na společném voze s velkou žilou (pomlázkou), malí chlapci chodívali po dvojicích či trojicích s uzlíkem ze šátku. Velká žíla, ovázaná pentlemi od děvčat, se jako symbol a trofej uschovala a připadla prvnímu z mládenců, který se oženil, jako upomínka na mládenecká léta.

Vajíčka se barvívala ve frižulce, což je výluh ze štěpin brazilského dřeva, v cibulových slupkách, v rýži, ve výluzích krepového papíru z umělých květů či v "genciánce" (přírodní barvivo). Dnes se nejčastěji používají průmyslově vyráběné barvy.

Zdobení kraslic má také své krajové zvláštnosti. V čem se liší?

V našem regionu dostávali koledníci kraslice zdobené vyškrabáváním či leptáním kyselinou. Typický projevem zdejších technik je malba voskem. Patří k jednomu z nejstarších způsobů krášlení kraslic. Nanášení vosku na bílou či barevnou skořápku se užívalo nejdéle v Boleradicích, Velkých Pavlovicích. Tam se zdobilo typicky černým ševcovským voskem na karmínově zbarvené vejce. Výjimečné postavení v užití toho způsobu malby mají Horní Bojanovice. Velikonoční kraslice se tu dodnes vyrábí téměř v každém domě. Malířky si zachovávají individuální přístup k výzdobě.

  • Nejčtenější

Bizarní vilu u Brna koupila mladá žena. Místo původních 110 milionů stačila třetina

16. května 2024  10:23

Řadu let se snažil původní vlastník a budovatel vily ve stylu podnikatelského baroka v...

Hrají si, nebo souloží? Socha psů od Davida Černého část místních pobouřila

10. května 2024  16:19

Vinařství Dog in Dock má ve svém areálu ve Veselí nad Moravou na Hodonínsku novou sochu psů od...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

V Brně zuří kvůli boxu Zásilkovny, řidiči přes něj nevidí do křižovatky

15. května 2024  12:42

Jsou určeny k tomu, aby lidem zjednodušily život, na brněnské Lesné je však jeden z nových...

Na vrahy ukázaly opravené boty. Husaře ubili jejich vlastními holemi

13. května 2024

Premium Rok co rok chodil Jan Otava s husami a malým pomocníkem na trhy stejnou trasou s poslední zastávkou...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Vyškov i Táborsko mají baráž o první ligu jistou, Kroměříž sestupuje

11. května 2024  20:17

Fotbalisté Vyškova a Táborska mají jistotu, že si zahrají nejhůře baráž o nejvyšší soutěž. Oba...

Poklady lidé objevují pořád, ale málokdy se o tom dozvíme, říká numizmatička

17. května 2024

Premium Objeven byl už před 65 lety, až nyní se ale díky nové publikaci Dagmar Grossmannové mohou zájemci...

Policisté našli běžence v kamionu. Museli jim sehnat tlumočníka z amharštiny

17. května 2024  14:31

Nezvyklou výzvu postavil před brněnské policisty středeční nález skupiny běženců z Eritreje a...

Brno trápí dlouhé procesy a málo bytů, říká šéf Komerční banky Juchelka

17. května 2024  11:35

Stopy Komerční banky jsou na jižní Moravě viditelné nejen ve formě jejích poboček. Společnost...

Dobrovolníci zachraňující ikonu Pálavy letos postaví zcela novou vyhlídku

17. května 2024  6:34

Zříceninu hradu Děvičky na jednom z vrcholů Pavlovských vrchů dominující jižní Moravě lze rozpoznat...

Bohužel nám to nevyšlo, oznámili manželé Pagáčovi rozchod po šesti letech

Herečka Patricie Pagáčová (35) a dramaturg Tibor Pagáč (32) se rozešli po pěti letech manželství. Žádost o rozvod zatím...

Moderátorka Petra Křivková-Svoboda přišla při tragické nehodě o manžela

Moderátorka poledních zpráv televize Nova Petra Křivková-Svoboda (41) v neděli ztratila svého manžela Ondřeje Křivku...

Zemřel Vlastimil Harapes. Baletní mistr Národního divadla i českých filmů

Ve věku 77 let zemřel tanečník a herec Vlastimil Harapes. Dlouhá léta byl sólistou baletu Národního divadla. Zahrál si...

Eurovizi vyhrál nebinární Švýcar Nemo. Nizozemce vyloučili za „výhružný pohyb“

Ve švédském Malmö rozhodli o vítězi letošní Eurovize. Stal se jím švýcarský nebinární zpěvák Nemo. Soutěž doprovázely...

Miss Czech Republic 2024 se stala studentka Adéla Štroffeková z Prahy

Vítězkou 15. ročníku Miss Czech Republic se stala studentka Adéla Štroffeková (21). Českou republiku bude reprezentovat...