Nizozemský deník Handelsblad cituje v článku senátora Petra Pitharta. Ten vnímá zákon jako pokus, kterým si politici chtějí žurnalisty držet od těla. "Naši politici mají hodně co skrývat," uvedl Pithart.
Jsem politik. Když mě zbijí, nepište toRedaktoři MF DNES oslovili kvůli novému zákonu několik poslanců. Podívejte se |
Pithart se také obává, že zákon souvisí s novou skupinou politiků, kteří se už tak neangažují v boji proti komunismu. "Svoboda tisku je pro mou generaci velmi citlivým tématem," dodal Pithart.
Deník v článku připomíná kauzu Kuřim, kdy české sdělovací prostředky věnovaly případu velkou pozornost. V parlamentu se následně začaly ozývat hlasy, že je nutné chránit soukromí nezletilých.
V zemích bývalého východního..."V zemích bývalého východního bloku, kde je demokracie ještě mladá, bývají pokusy o omezení médií časté. Loni byl na Slovensku přijat zákon, který občanům a politikům dává ‚právo na |
"Je to jako v románu od Kafky," doplnil list.
Klaus podepsal, ani protesty nepomohly
Deník dále připomíná, že prezident Václav Klaus, který má s médii časté spory, zákon podepsal přes řadu protestů žurnalistů i organizací, které se zabývají ochranou lidských práv.
Kromě zákazu identifikace obětí bez jejich souhlasu je v článku zmíněn i zákaz uveřejňování policejních odposlechů. Ty, připomíná Handelsblad, hrály v Česku v posledních letech důležitou roli, do řady afér byli zapleteni politici.
Podle Daniela Kaisera z Lidových novin jsou česká média posedlá telefonními odposlechy. To by se mělo trochu omezit. Avšak nový zákon a především s ním spojené vysoké tresty jsou nepřijatelné. "Toto je největší útok na svobodu projevu od pádu komunismu v roce 1989," cituje Kaisera nizozemský deník.
