"Instituce v Praze a Bruselu fungují. Z čeho bychom měli mít strach?" rozptyluje obavy z české vládní krize uprostřed předsednictví EU šéf české diplomacie, podle něhož se zděšení odehrává spíše v novinách než v řadách politiků.
Schwarzenberg v rozhovoru na serveru Welt Online odkázal na podobné příklady dánského a italského předsednictví v minulosti a odmítl námitku, že tentokrát EU potřebuje silné vedení kvůli nejvážnější hospodářské krizi od světové války.
"Zásadní kroky proti krizi už byly učiněny, světový finanční summit tento týden v Londýně bude další důležitou etapou. Základní kámen tím je položen. Na tom by mohla dále pracovat i jiná česká vláda v čele Rady EU," ubezpečuje Schwarzenberg.
Prezident Václav Klaus nyní podle něj má zájem o co nejrychlejší vytvoření nové vlády. "Přeje si vládu, na niž by mohl mít ještě během českého předsednictví Radě EU velký vliv," tvrdí Schwarzenberg. Zároveň však upozorňuje, že hledání potřebné parlamentní většiny pro novou sestavu bude obtížné. "Je možné, že dosavadní vláda bude úřadovat ještě docela dlouho," poznamenal.
Neschválení "Lisabonu" by vedlo k izolaci Česka
Politik, jenž hostil koncem minulého týdne v Hluboké nad Vltavou neformální schůzku ministrů zahraničí EU, si je "téměř jistý", že Česká republika "v příštích týdnech ratifikuje Lisabonskou smlouvu". Její neschválení by podle něj vedlo k izolaci Česka v Evropě. - čtěte Odmítnutí Lisabonu by Česko uvrhlo do izolace, varoval Schwarzenberg
Zahraniční tisk minulý týden vyslovoval obavy, že právě pád Topolánkovy vlády zhoršil vyhlídky na schválení Lisabonské smlouvy v českém Senátu.
"Samozřejmě, že Evropská unie může dále existovat i s dosud platnou smlouvou z Nice. Zánik světa by nenastal. Museli bychom se pak pouze zříci žádoucího posílení evropských institucí. Kromě toho by se výrazně znesnadnilo rozšíření EU, neboť určité státy podmiňují schválením reformní smlouvy přijetí nových zemí," upozorňuje Schwarzenberg.
Uvnitř Evropské unie se vede spor o to, zda má další rozšiřování EU být podmíněno ratifikací Lisabonské smlouvy, což prosazují zejména Německo a Francie. Německá kancléřka Angela Merkelová a její Křesťanskodemokratická unie (CDU) konkrétně chtějí, aby bylo do unie v nejbližší době přijato už jen Chorvatsko.
