"Nejpěknější byl kousek mamuta. Pak byly v lokalitě kosti soba, divokého stepního koně a pratura. Což byl předchůdce dnešního tura domácího, ale obrovský. Dnešní turové jsou proti němu pápěrky," prozradil Milan Vokáč, archeolog muzea Vysočiny v Jihlavě.
Nález zkoumá Archeologický ústav Akademie věd České republiky v Brně. "Výzkum stoprocentně určil, že jde o kosti mamuta, soba, stepního koně a pratura. Jsou to velké kosti z končetin,“ konstatovala Miriam Nývltová Fišáková, která se dotyčnými pozůstatky zaobírá.
Výzkum nalezených kostí zatím prokázal, že tato zvířena žila u Třebíče 15 až 30 tisíc let před naším letopočtem. "Je to naprosto unikátní nález pro okolí Třebíče a zřejmě i pro celou Vysočinu. Poslední podobný nález byl v kraji někdy před padesáti lety," podotkl Vokáč.
Tisíce let staré stopy okousání
Kosti zůstávají na další rozbor v archeologickém ústavu. "Použijeme další metody. Pomocí radioaktivního uhlíku se pokusíme o přesnou dataci období, z kterého nálezy pocházejí. Zkoumání potrvá určitě dva až tři roky. Po celou dobu zůstanou kosti u nás v ústavu," zmínila se Miriam Nývltová Fišáková.
"Může se jednat o nejstarší nález fosilních kostí v kraji," nastínil Vokáč. Zajímavé je, že některé nalezené kosti někdo před tisíci let okousal.
"Nesou stopy ohryzu od vlků. Výzkum by nám mohl ještě ukázat, jak ta zvěř uhynula. Jedna možnost je, že uhynula přirozenou cestou v souvislosti s přírodními podmínkami a na místo je natahala divoká zvěř," zamyslel se Vokáč, pro něhož je lákavější jiná úvaha.
Nález z doby ledové je unikátní
"Mohlo by se jednat o skládku kostí. Ta by ukazovala na blízkost pravěkých lidí. Kdybychom v lokalitě ještě našli artefakty pravěkých lovců ze shodného období, bylo by to úžasné," přemítá Vokáč.
Nejstarší nález prokazující život lovců na Třebíčsku je totiž z doby 6 až 10 tisíc let před naším letopočtem. Kost z mamuta je přitom mnohem starší. Pro samotného Milana Vokáče byl objev pozůstatků mamuta a další zvěře z doby ledové unikátem.
"Fosilní kosti z této doby jsem nalezl vůbec poprvé. Na nález nás upozornil amatérský archeolog. Byl to neskutečný pohled, když jsem stál před kusem hliněného břehu a z něho trčela holenní kost koně divokého. To zaplesá srdce každého archeologa," svěřil se Vokáč.
Kosti skončí v muzeu
Lokalita u Ptáčova je podle Vokáče výjimečná a odborníci ji nadále budou mít v hledáčku. "Podle skladby zvěře by se dalo také určit, jak vypadala krajina. Zda tu byla tundra nebo step," zadumal se Vokáč.
A co bude s kostmi pravěkých tvorů od Ptáčova? "Po výzkumu skončí v muzeu Vysočiny v Třebíči," vzkázal Vokáč.
mamut a praturMamut je vyhynulý rod z čeledi slonovitých a řádu chobotnatců. Byl podobný dnešním slonům. Měl dlouhé zahnuté kly a severské druhy dlouhé chlupy. V době ledové obývali mamuti severní oblasti Evropy a Severní Ameriky a severní Asii. Největší z nich dosahoval výšky nejméně čtyři metry a vážil 6 až 8 tun. Poslední mamuti vyhynuli až okolo roku dva tisíce před naším letopočtem. Pratur je vyhynulý zástupce rodu Bos. Bylo to mohutné zvíře dosahující výšky dva metry a váhy 800 až 1000 kilogramů. Býci měli krátkou černou srst s šedivým či nažloutlým pruhem přes celý hřbet, krávy hnědočervenou. Pratur je předkem tura domácího. |
Mapu zvětšíte kliknutím. Zdroj: Mapy © PLANstudio
