Bushova administrativa spustila ofenzivu v Iráku 20. března 2003 bombardováním Bagdádu. Útok měl rychle a efektivně odstranit tuhý režim diktátora Saddáma Husajna, kterého Američané podezřívali z vlastnění zbraní hromadného ničení.
Američanům v počátku bojů sekundovali Britové a Španělé. Zatímco Britové zůstali svým spojencům věrní dodnes, Španělsko své síly stáhlo po teroristických útocích na madridské vlaky v roce 2004.
Bilance obětí v IrákuPočet amerických vojáků zabitých v Iráku během posledního měsíce klesl na vůbec nejnižší úroveň od zahájení invaze před šesti lety. Celkové ztráty USA od začátku války dosahují 4 260 obětí, z nichž 3 424 zemřelo v boji. V Iráku přišlo o život také téměř 320 příslušníků spojeneckých armád, zejména Britů. Počet padlých na irácké straně není přesně znám. Různé odhady uvádějí od desítek až po stovky tisíc. |
K dnešku se podařilo dosáhnout většiny cílů, o které Bush před začátkem vstupu do země usiloval. Irák má demokraticky zvolenou vládu a bezpečnostní situace se pozvolna zlepšuje. V soudním procesu bylo odsouzeno mnoho politiků za zločiny z dob Saddámova režimu. Samotný Saddám byl v roce 2006 popraven.
Vleklé boje s mnoha oběťmi mezi vojáky i civilisty, zvětšující se výdaje na válku a skutečnost, že zpravodajské údaje o přítomnosti zbraní hromadného ničení se nakonec nepotvrdily, zlomily prezidentu Bushovi vaz. Jeho popularita s blížícím se koncem jeho funkčního období prudce klesala a v nových volbám dali Američané přednost demokratickému kandidátovi Obamovi, který stažení vojsk z Perského zálivu označil za jednu ze svých priorit.
První americký prezident afroamerického původu boduje avizovanými plány na stažení dvou třetin jednotek do srpna příštího roku. Zcela ukončit vojenskou přítomnost v Iráku má v plánu ke konci roku 2011, za což ho chválí 70 procent dotazovaných v nejnovějším průzkumu mezi americkou veřejností.
Za Irák sklízí chválu, injekce do hospodářství mu škodí
Téma Iráku však Američany v posledních měsících už unavuje. Jedna z nejdelších válek v americké historii přestává být pro Američany hlavním tématem a pozornost se přesouvá ke strádajícímu hospodářství a finanční krizi.
Obamovy injekcePomoc finančním institucím v hodnotě 700 miliard dolarů, kterou demokraté prosadili ještě před Obamovým příchodem do Bílého domu, nemá podporu většiny - schvaluje ji 48 procent Američanů a 40 procent je proti. Komentáře k průzkumu předvídají, že míra veřejného nesouhlasu s finančními injekcemi bankám dále poroste. Navzdory ekonomickým zmatkům poslední doby 70 procent dotázaných věří, že více bohatství stále poskytuje svobodný trh. Ochotu přijímat více dočasných státních zásahů do hospodářství vyslovilo 54 procent. Zdroj: ČTK |
Obama čelí hned zkraje svého mandátu zřejmě největším hospodářským problémům od světové recese ve třicátých letech 20. století, a právě jeho "léky" v podobě státních zásahů do ekonomiky mu podle průzkumů ujídají procenta z koláčů popularity.
Dva měsíce po nástupu do úřadu Obamova celková podpora klesla ze 64 procent na začátku února na nynějších 59 procent. Nesouhlas s jeho prací vyslovuje nyní 26 procent dotázaných, což je o devět procent více než v předcházejícím průzkumu.
Závěry výzkumu zveřejnila stanice CNN. Podle nich se mírná většina Američanů domnívá, že Obama se snaží zvládnout najednou více problémů, než kolik by měl. "Za řadu kroků prezident dostal od veřejnosti vysoké ohodnocení, ale zdá se, že mnoho Američanů se obává, že by mohl ztratit tah na branku v hospodářské obnově," uvedl analytik CNN Holland.
Prezident podobné výhrady odmítá. "Říkám, že problémy, jimž čelíme, jsou příliš velké na to, abychom je ignorovali," uvedl v úterý.
