Peníze na zdravotní prevenci nechte být, kritizují pojišťovny krizový balíček

Ministerstvo zdravotnictví plánuje v rámci protikrizových opatření sáhnout i na fond prevence. Změny chce prosadit co nejdříve, nejlépe od 1. července. Proti jsou zdravotní pojišťovny, které fond spravují. Je nefér měnit pravidla uprostřed roku, mohly by chybět peníze na důležitá očkování, argumentují.

Z fondu prevence se platí například příspěvky na cyklistické helmy. | foto: Profimedia.cz

"Domnívám se, že to je trošičku populistické opatření," varoval před omezeným čerpáním Ladislav Friedrich, prezident Svazu zdravotních pojišťoven. V něm je osm institucí, nikoli ale největší Všeobecná zdravotní pojišťovna.

Fond prevence lidé znají hlavně kvůli příspěvkům na helmy či poukázky do bazénu nebo fitcenter. Zdravotní pojišťovny ale upozorňují, že to zdaleka není všechno.

"Kromě těch výstřelků, které v zásadě také kritizujeme, jsou tu naprosto legitimní důvody pro čerpání peněz z fondu prevence," je přesvědčen Friedrich.

za děti bude stát platit víc

Protikrizový balíček počítá  s navýšením platby za děti, studenty, seniory a nezaměstnané, za které platí pojištění stát. Teď pojišťovny dostávají měsíčně 677 korun, částka by se měla zvýšit na 727 korun.

Šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich by ale raději viděl navýšení plateb za státní pojištěnce až od 1. ledna a na vyšší částku.

Ministerstvo se nebojí, že by stát měl problém sehnat peníze. "Není to částka zásadní, se kterou by si státní rozpočet neporadil," tvrdí náměstek ministryně Marek Šnajdr. Na přípravě balíčku pracovalo i ministerstvo financí a s výdajem počítá.

"Čím dříve začnou opatření platit, tím dříve se přestane s čerpáním rezerv (z fondů pojišťoven) a tím větší stabilita a jistota systému bude v příštím období," oponuje mu první náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr.

Podle Friedricha se v řadě případů z fondu hradí některá důležitá očkování nebo nové léčebné metody, které ještě neplatí pojištěncům stát.

"Například screening kolorektálního karcinomu (rakovina tlustého střeva a konečníku), screening děložního čípku a podobné věci vždycky začínaly financováním z fondu prevence. To samé platí i pro mamografii," vyjmenoval Friedrich.

Změny chce ministerstvo už od července

I když je vláda v demisi, ministerstvo zdravotnictví věří, že se protikrizový balíček podaří prosadit. První změny by měly začít platit už v červenci. - jak vláda schvalovala balíček čtěte zde

"Každý, kdo potřebuje moderní účinnou péči, ji dostává. Pokud ale máme kvalitu zachovat, musíme činit protikrizová opatření, protože na to potřebujeme peníze," zdůraznil náměstek Šnajdr.

I pojišťovny si to uvědomují a připouštějí, že ekonomický pokles může být pro veřejné zdravotní pojištění problém. S přijímáním protikrizových opatření by přesto tolik nespěchaly.

Podle Friedricha se snad nestane nic dramatického, když změny přijdou až od ledna, uškodit by naopak mohla rychlost. 

"Jde ale o to, že celý systém financování a plánování zdravotní péče je postaven na ročních plánech - státní rozpočet, jeho vazba na plány pojišťoven nebo na dohody o úhradách zdravotní péče," dodal.

Pojišťovny by musely přehodnotit přísliby, které pojištěncům daly. "Kdybychom museli v polovině roku zrušit výhody, které jsme na začátku roku slíbili, bylo by to minimálně nespravedlivé vůči části našich pojištěnců," doplnil Friedrich.

Podle Šnajdra je takový argument nepravdivý a účelový. "Celá řada pojišťoven nevyužívá fond prevence k předcházení zdravotních rizik, ale k marketingovým aktivitám a k přetahování klientů," uvedl Marek Šnajdr.

Náměstek také zdůraznil, proč k opatření dochází. "Abychom eliminovali propad v příjmech a důsledky s tím spojené, tedy zhoršení dostupnosti zdravotní péče - méně peněz na operace, na léky, na konkrétní zdravotnické výkony nebo prodlužování čekacích dob," popsal Šnajdr a dodal, že proto považuje za lepší omezit výdaje z fondu.

Jako předseda správní rady VZP, která ovládá 60 procent trhu, zdůraznil, že největší česká pojišťovna se s těmito návrhy ztotožňuje.

Co je dál v balíčku

Pojišťovny by měly podle protikrizového balíčku seškrtat výdaje na administrativu, uspořené peníze by šly na zdravotní péči. "Pojišťovny budou efektivněji vynakládat prostředky při zachování stejné dostupnosti," věří náměstek Šnajdr.

"Naše náklady jsou v porovnání s evropskými státy velmi nízké, naopak rozsah činnosti hlavně s ohledem na změny v systému je relativně vysoký," namítl prezident Svazu zdravotních pojišťoven Friedrich. Provozní náklady pojišťoven by podle něj měly hlídat jejich správní rady.

Protikrizový balíček počítá i s lepšími kontrolami platby pojistného, stanovením úhrad zdravotnických prostředků nebo rozdělením na standard a nadstandard. Uvedena je tu také možnost balení léku a vydávat jen jeho část.