Po dvouleté diskusi o zrušení rozhlasového a televizního poplatku má podle Českého rozhlasu tento krok vládnoucí Občanské platformy šanci na úspěch.
Po Maďarsku a Rusku by to byla třetí evropská země, kde se k tomuto kroku vláda odhodlala.
Polská koalice našla podporu mezi poslanci Svazu demokratické levice. To by mělo k přehlasování prezidentova veta stačit. Poláci za rozhlas a televizi ročně platí něco málo přes 40 eur.
Premiér Tusk partnery z koalice přesvědčil, že Poláci koncesionářské poplatky platit nechtějí a vnímají je jako skrytou daň. Občanská platforma už dlouho navrhuje zpřehlednit a zjednodušit daňový systém, což by založení Fondu veřejné služby prý umožnilo.
Televize a rozhlas budou závislé na vládě
Opozice, posílená o stejný názor prezidenta Lecha Kaczyńského, je zásadně proti. Podle ní budou média přímo závislá na vládě, státním rozpočtu. "Právo a spravedlnost tvrdí, že jde o pokus ovládnout veřejnoprávní média a dostat je pod kontrolu," řekl polský zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín.
Faktem je, že na vedoucích pozicích veřejnoprávních médií, především jejich regionálních studií, jsou lidé spjatí s vládní koalicí. Největším trnem v oku opozice je účast představitelů populistické Ligy polských rodin na řízení rozhlasu a televize .
Tuskův kabinet proto navrhuje zbavit se nepohodlných manažerů jednoduchým trikem. Novelizace financování veřejnoprávních médií v sobě zahrnuje zrušení všech sedmnácti regionálních pracovišť Polské televize. Jenže podle Dorazína by šlo jen o dočasný stav. Začas by vznikla nová studia s novými lidmi.
