Kvůli oteplení to bude pravděpodobně dřív než obvykle. "Komáři pro svůj vývoj vyžadují zaplavené plochy, nejčastěji lužní lesy a podmáčené louky. Poslední dvě zimy byly extrémně teplé a tůně rychle vysychaly. Letos proto bude komárů řádově více. Bylo totiž hodně sněhu, který roztál. Pokud vydrží vlhko ze záplav, může jich být i dvě stě krát víc než loni," uvedl Oldřich Šebesta z jihomoravské hygienické stanice.
Nárůst komárů je však po dvou teplých zimách v podstatě návratem k normálu. "Je třeba říct, že co zde na jaře bývá normální, by lidé z jiných částí republiky považovali za komáří kalamitu," podotkl Šebesta, který se komáry na jihu Moravy zabývá už patnáct let.
Za ta léta však ještě nezažil jarní povodně, které by přišly tak brzy. "Nevím proto přesně, co to s komáry udělá. Myslím ale, že pokud tůně nebudou v noci a ráno zamrzat, objeví se komáři dřív než obvykle. Už někdy v průběhu dubna," míní Šebesta.
Teplo a déšť komárům svědčí
Podle meteorologů má být počasí do konce března teplotně průměrné. "Do dvacátého března může být v noci až mínus tři stupně, na konci měsíce budou nejnižší noční teploty kolem jednoho stupně," uvedl Miloslav Hradil z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.
V příštích týdnech bude proto zásadní, zda se zaplavené plochy udrží, nebo vyschnou. "Podle mých zkušeností se plocha zaplavených líhnišť počátkem dubna zpravidla zvětšuje," upozornil Šebesta.
K vysychání tůní pravděpodobně nedojde. "Do dvacátého března očekáváme velkou oblačnost s občasným deštěm. Další velká oblačnost a deště by měly přijít opět na začátku dubna," uvedl Hradil.
Komárům se dá bránit
Komáří kalamity se hygienici snaží odvrátit postřikem tůní proti larvám. Tím se sníží komáří populace v určité oblasti. Je zde však problém. "Komáří samičky mají dolet i několik kilometrů. Stačí jedna neošetřená plocha a komáři z ní zaplaví široké okolí," podotkl Šebesta, kterému s postřiky pomáhají zaměstnanci Lesů ČR i starostové.
Loni v létě vědci informovali, že se u rybníka Nesyt na Břeclavsku objevil druh komára, který může přenášet malárii. Jestli druh Anopheles hyrcanus z jižní Evropy přežil normální českou zimu, ukáží nadcházející měsíce.
"Srovnání s minulými lety bude zajímavé. Teplomilné druhy ale pro nás nemají větší význam. Problémy nám dělá spíš několik kalamitních druhů. A ty přežívají daleko drsnější podmínky než jsou ty naše," dodal Šebesta.
