Posun je patrný při pohledu na přesná čísla. Ještě v roce 2006 vyrazil průměrný Čech k lékaři celkem třináctkrát. Loni už to bylo jen jedenáct návštěv.
První v žebříčku je nyní Maďarsko. Česko spadlo na druhé místo a je už jen kousek od třetího Slovenska, které podle statistik OECD udává v průměru 10,4 návštěvy lékaře ročně na obyvatele. I to je však ještě hodně ve srovnání se zeměmi západní Evropy, kde lidé chodí k lékaři zhruba šestkrát ročně. "Určitě se nedá říci, že se tam o pacienty starají dvakrát méně, protože chodí dvakrát méně k lékaři," řekl první náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr (ODS).
Už i ČSSD se hádáPouze devět krajů má společný model, jak vracet poplatky |
Podle statistik ministerstva zdravotnictví přispěl nižší počet návštěv pacientů v ambulancích k několikamiliardovým úsporám ve zdravotnictví. Díky nim naopak může daleko více lidí dostat drahou péči.
"Loni poprvé získali všichni nemocní, kteří se dostali ke správnému odborníkovi, léčbu na úrovni starých zemí Evropské unie," říká brněnský onkolog Jiří Vorlíček.
O polovinu více pacientů v drahých centrech
Co způsobilo změnu k lepšímu? V systému zbylo na "novou" medicínu mnohem více peněz. Loni se na regulačních poplatcích, které se platí v ordinacích, za recept nebo třeba pobyt v nemocnici, vybralo pět miliard korun a dalších pět miliard se ušetřilo tím, že lidé chodili méně k lékaři. Ročně se ve zdravotnictví otočí 200 miliard korun.
"Díky poplatkům se změnily toky peněz ve zdravotnictví. Od paralenové solidarity se je povedlo přesměrovat ve prospěch nemocných, kteří potřebují náročnou léčbu," prohlásil Marek Šnajdr. Kromě poplatků se na placení drahé medicíny kladně projevil i fakt, že zdravotní pojišťovny změkčily limity týkající se úhrady nových metod.
Nejpřísnější byly v roce 2006, kdy byl ministrem David Rath (ČSSD). Pravděpodobně i kvůli platbě za drahou léčbu se v loňském druhém pololetí přece jen zpomalil celkový pokles výdajů na zdravotnictví.
Výsledkem změn je, že například ve specializovaných centrech (ať už onkologických či těch, která pomáhají pacientům s roztroušenou sklerózou či třeba metabolickými poruchami) se léčilo o 47 procent pacientů více než v předchozím roce.
Ušetřilo se na to třeba díky tomu, že počet ošetřovacích dnů v nemocnicích klesl o pět procent – pacienti platí za každý den pobytu, a proto je nemocnice nepřijímají už několik dní před plánovanou operací, jak se to donedávna dělalo. Pacienti by se proti tomu bouřili.
Také přišlo o patnáct procent méně lidí k ambulantním specialistům. Regulační poplatky se projevily i na spotřebě léků, poklesl jak počet vydaných balení, tak i množství levných léků, které proplácejí zdravotní pojišťovny. Pětitisícový limit, nad nějž už pojišťovny lidem zaplacené peníze vracejí, překročilo dvacet tisíc pacientů. - čtěte Pětitisícový limit ochránil před poplatky jen zlomek pacientů
Menší fronty, nová lékárna či více personálu
Peníze, které zdravotnická zařízení vyberou, zůstávají přímo jim. Ve velkých nemocnicích to mohlo být i několik desítek milionů korun. - čtěte Kam putují poplatky: lékaři vybavili ordinace, lékárny za ně platí léky
Například mladoboleslavská Klaudiánova nemocnice vybrala 22,5 milionu korun, které použila na odměny zaměstnancům, renovaci a nákup nových přístrojů.
"U nás jsme díky poplatkům vybudovali nové centrum pro odběr krve s laboratorní částí a také novou výdejnu léků," řekl mluvčí ostravské fakultní nemocnice Tomáš Oborný. Šest milionů korun se vybralo v olomoucké vojenské nemocnici. "Z regulačních poplatků můžeme zaplatit tři pracovníky v LDN," vyčíslil Stanislav Schäffer, náměstek pro ekonomiku. Peníze použili i na vylepšení prostředí pro pacienty.
Ředitelka kladenské nemocnice Kateřina Pancová uvedla, že vybraných 14 milionů zahrnuli do celkových příjmů. "Příjem z poplatků tvoří asi 1,85 procenta z příjmů nemocnice, takže nejde o rozhodující zdroj financování," dodala. Tato nemocnice je jednou z těch, v nichž nyní za lidi poplatky hradí kraj.
Ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové na poplatcích loni vydělali 37,7 milionu korun. "Náš celkový výsledek hospodaření za minulý rok byl 55 milionů, takže jsme i díky poplatkům vytvořili rezervu pro období finanční krize," uvedl ekonomický náměstek špitálu Jiří Ropek. Připomněl také, že asi osm procent výnosů mizí v nákladech, třeba na upomínání neplatičů.
Poplatky se odrazily i v ordinacích. "Měli jsme na pacienty více času, protože jich přišlo méně," řekl za Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko. Podle něho na tom díky poplatkům nebyli lékaři škodní ani finančně. "Je to lepší způsob regulace než tvrdé limity pojišťoven, protože o něm pacienti vědí," soudí Jojko.
Podle Pavla Neugebauera ze Sdružení praktiků pro děti a dorost lékaři vybrané peníze používali k vylepšení ordinací.
"My jsme neočekávali jen úspory, ale i stabilizaci systému zdravotnictví. Dosud se za normální považovalo to, že bylo zadlužené a jednou za několik let se do něj nalily nějaké peníze," podotkl náměstek ministryně Marek Šnajdr. Poplatky měly být prvním krokem v sérii reforem zdravotnictví. Následovat mělo třeba zavádění bonusů ke zdravotnímu pojištění pro pacienty, kteří by dbali o zdraví.
