Jak jste se dostal do Gazy?
Na tiskovém odboru izraelské vlády jsem si opatřil novinářskou kartu. K jejímu zařízení potřebujete doporučení zaměstnavatele a izraelské ambasády v Praze. Všechno je to spojeno s menším poplatkem.
Jak to potom probíhá na hranicích Izraele s pásmem Gazy?
Novináři jezdí do Gazy přes přechod Eretz. Dnes ráno to tady bylo bez problémů. Je ale možné, že v úterý, kdy se v Izraeli budou konat volby, bude hranice neprodyšně uzavřená. Izraelci zkontrolovali, jestli u sebe nemám zbraň, a pak jsem prošel dlouhým koridorem na území nikoho až do pásma.
Překvapilo vás něco při prvních krocích na palestinské půdě?
První, co mě za zdí překvapilo, byly pobořené domy. Ty ale nejsou pobořené kvůli nedávné invazi. Srovnány se zemí byly už při výstavbě zdi.
Jak se v pásmu pohybujete?
Novináři tady většinou spoléhají na místní obyvatele, kteří vám poskytnou jistou ochranu před případnými únosy. Já se tady pohybuji se známými, a to většinou autem nebo pěšky. Městská hromadná doprava tady moc nefunguje, ale hotely otevřené jsou.
Izraelci nechtějí, aby novináři viděli některé věci
Jak teď v Gaze vypadá život obyčejných lidí a jak probíhá distribuce humanitární pomoci?
Pátek je v arabském světě taková naše neděle, takže je na ulicích klid. Viděl jsem i distribuci humanitární pomoci. Čtyři kamiony organizace World Food Organization přijely k obecnímu skladu, odtud se pomoc distribuuje do domácností. No a samozřejmě opět fungují tunely mezi pásmem Gazy a Egyptem. Těmi sem proudí lepší ovoce, oblečení - i místní ženy se chtějí líbit - nebo palivo. Některými tunely se pašují pouze zbraně.
Je nyní v pásmu Gazy pro novináře bezpečno? Jak se chráníte?
Gaza je teď absolutně klidná a útoky jsou výjimečné. Nijak se nechráním. Místní lidé jsou k novinářům vstřícní. Chtějí ukázat konflikt z jejich pohledu. Spíše je problém vstřebat všechny jejich příběhy. Pokud se tu pohybujete s místními, tak požíváte jejich ochranu.
Jsou nějaká pravidla pro pohyb v Gaze, aby se člověk nedostal do rukou radikálů?
Žádná pravidla nejsou. Je potřeba pochopit, že Hamas není žádná teroristická buňka. Je to hnutí s 200 až 300 tisíci členů, z nichž je asi patnáct tisíc příslušníků ozbrojeného křídla. Jsou tady místa, která patří lidem z islámského džihádu. Člověk by ale musel mít smůlu, aby je přistihl při nelegální činnosti.
Co je podle vás důvodem toho, že Izraelci často novinářům zakazují přístup do oblasti?
Izraelci se během leteckých útoků trefovali poměrně přesně, přesto zasáhli školu nebo nemocnici, ve kterých ozbrojenci údajně ukrývali zbraně. Izraelci prostě nechtějí, aby novináři toto viděli. Navíc je tu spousta míst, kde je poznat, že v konfliktu šlo o to, dát najevo psychickou převahu. Například jsou ustřelené jen špičky minaretů, v těch asi zbraně nebyly.
Co už jste v Gaze viděl?
Byli jsme v nemocnici, uprchlickém táboře nebo zničené americké škole. V nemocnici nám lékaři ukazovali popálené lidi a tvrdili nám, že je to od izraelských bomb s bílým fosforem.
SITUACE V GAZEIzrael a Hamas, který vládne v pásmu Gazy, vyhlásily 18. ledna jednostranná příměří. Při třítýdenní izraelské ofenzivě podle lékařů zemřelo na 1 300 Palestinců, včetně 700 civilistů. Na izraelské straně si boje, vedené podle Izraele s cílem zabránit odpalování raket z pásma Gazy, vyžádaly 11 životů vojáků a tři životy civilistů. V Egyptě se nyní za účasti obou stran hledá cesta k uzavření trvalého příměří mezi Hamasem a Izraelem. |
