Íránská skupina se na unijním seznamu teroristů ocitla v roce 2002, díky čemuž jí státy EU mohly zmrazit účty. Lidoví mudžáhidové (PMOI) proti rozhodnutí podali celkem sedm žalob u evropských soudů a ve všech sporech zvítězili.
lidoví mudžáhidovéÍránská skupina Lidoví mudžáhidové vznikla v roce 1963 jako protimonarchistické hnutí namířené proti tehdejší vládě. Před 30 lety se členové organizace podíleli s islamistickými a dalšími hnutími na íránské islámské revoluci, která vedla ke svržení monarchie. Nástupce Pahlavího ajatolláh Chomejní ovšem hnutí začal pronásledovat stejně jako jeho předchůdce. Lidoví mudžáhidové během 80. let 20. století proti jeho režimu podnikali četné teroristické útoky a dokonce proti Íránu bojovali v irácko-íránské válce v letech 1980 až 1988. Mnoho členů hnutí ze země uprchlo a řada byla uvězněna či popravena. |
Rozhodující pro jejich vymazání z unijní "černé listiny" byl poslední rozsudek Soudu první instance, tedy druhého nejvyššího soudu v EU. Francie nicméně nevylučuje, že se proti verdiktu ještě odvolá.
Skupina figuruje i na obdobném seznamu Spojených států, které je tam zařadily už v roce 1997. Íránský režim využíval zařazení PMOI do seznamů teroristických organizací k pronásledování skupiny.
Šéfové diplomacií evropské sedmadvacítky se rozhodli Lidové mudžáhidy vyjmout z listu teroristických skupin na dnešním zasedání v Bruselu, které se koná pod taktovkou ministra zahraničí Karla Schwarzenberga v rámci českého předsednictví EU.
Další zákazy vůči Mugabemu a Zimbabwe
Šéfové diplomacií už také rozhodli rozšířit sankce vůči režimu zimbabwského prezidenta Roberta Mugabeho o několik desítek dalších lidí a firem.
Na seznamu lidí, jež mají zakázáno jezdit do 27členného bloku, dosud bylo na 170 jmen. Jde o lidi podezřelé z podílu na násilnostech nebo na porušování lidských práv v jihoafrické zemi, kterou nyní zmítá politická nestabilita i vážná hospodářská krize.
Unie uvalila také sankce na firmy, které jsou napojeny na zimbabwský režim a jež ho pomáhají financovat. Těmto společnostem jsou zmrazena jejich aktiva.
Na seznam přibude podle rozhodnutí dalších 27 lidí a 36 podniků. Ministři zahraničí také vyzvali k vyšetřování zimbabwského diamantového průmyslu.
situace v zimbabwe
|
Dříve prosperující Zimbabwe se za takřka tři desetiletí trvající vlády Roberta Mugabeho dostalo na pokraj zhroucení. V zemi řádí epidemie cholery, polovina obyvatel je závislá na humanitární pomoci a v důsledku inflace se ceny každý den zdvojnásobují.EU řešila i vězně z Guantánama
Ministři zahraničí se zabývali také tím, zda by mohly evropské země přijmout některé vězně z Guantánama. Karel Schwarzenberg už po příchodu na bruselská jednání naznačil, že diskuse o přijetí některých vězňů nebude jednoduchá. USA zadržují na základně Guantánamo na Kubě lidi podezřelé z terorismu a americký prezident Barack Obama minulý týden nařídil kontroverzní věznici do roka uzavřít. - přečtěte si Obama nařídil uzavřít do roka věznici na Guantánamu
Podle eurokomisařky pro vnější vztahy Evropské unie Benity Ferrerové-Waldnerové EU americké rozhodnutí vítá. O možnosti přijetí některých z vězňů se ale na unijní úrovni ještě bude jednat. USA nicméně podle Karla Schwarzenberga zatím Unii o přijetí vězňů oficiálně nepožádaly.
Vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana ještě před jednáním prohlásil, že Guantánamo je "americký problém", ale že unie je připravena Spojeným státům v případě potřeby pomoci. Neoficiální postoje některých zemí EU jsou víceméně známy. Zatímco Francie, Španělsko, Portugalsko či Finsko zvažují přijetí některých vězňů, Rakousko a Nizozemsko jsou proti.
Podle šéfa české diplomacie není vyloučeno, že Američané požádají Česko o přijetí vězňů z Guantánama během jeho nadcházející cesty do USA.
Guantánamo
Většina zadržovaných pochází z Jemenu, další jsou z Ázerbájdžánu, Alžírska, Afghánistánu, Čadu, Číny či Saúdské Arábie. Někteří jsou na Guantánamu drženi bez obvinění od otevření vězeňského tábora v roce 2002. - přečtěte si Na Guantánamu se týrá, oficiálně přiznal Bushův člověk |
Kontroverzní věznice na americké základně na Kubě byla otevřena po útocích z 11. září 2001 pro lidi zadržené v Afghánistánu a dalších zemích, v nichž Američané vedou "válku proti terorismu".
