"Věznice Guantánamo bude uzavřena nejrychleji, jak jen to bude možné. Nesmí to trvat déle než rok," prohlásil Obama po podepsání příkazu. Spojené státy podle něj budou pokračovat v boji proti teroru, ale budou to dělat v souladu s americkými hodnotami a ideály.
Svým podpisem nenařídil jen uzavření Guantánama, ale také dalších tajných věznic, které Ústřední zpravodajská služba (CIA) zřídila mimo americké území. Zakázal také otevírání nových podobných zařízení v budoucnosti.
Nový americký prezident ale podnikl také další kroky, kterými se jasně distancuje od politiky Bushovy administrativy. Svým nařízením zakázal používání kontroverzních vyšetřovacích praktik, jako je waterboarding, při němž se u vyslýchaného vězně navozuje dojem tonutí.
Ustavil také tým odborníků, který do měsíce navrhne, jak zacházet s lidmi podezřelými z terorismu, kteří budou napříště zadrženi.
Procesy s vězni jsou zastaveny
Rozhodnutí o uzavření Guantánama přichází jen den poté, co vojenští soudci pozastavili na 120 dní procesy s tamními vězni. Během čtyř měsíců chce Obamova administrativa prověřit vyšetřování údajných teroristů a stanovit, zda mají být propuštěni nebo převezeni jinam.
Pozastavení se týká i přelíčení s pěticí údajných strůjců teroristických útoků na New York a Washington z 11. září 2001. Dva z nich - Pákistánec Chálid Šajch Muhammad a Jemenec Ramzí bin Šibh - se už k přípravě útoků přiznali. - přečtěte si Obama pozastavil soudy na Guantánamu, věznici chce zrušit do roka
Washington řeší, co dál s vězni
Plánovaným zrušením Guantánama ale vzniká problém s umístěním propuštěných vězňů. V současnosti jich je ve věznici 245, z toho šest desítek se nemůže vrátit do země původu, protože byli mučeni. Spojené státy také nechtějí některé z nich vrátit s odůvodněním, že by ve svých domovských zemích byli pronásledováni.
Washington podle britského deníku The Times oslovil zhruba 100 zemí, zda by tyto vězně nepřijaly. Dnes se k takové možnosti kladně vyjádřil šéf francouzské diplomacie Bernard Kouchner. Nabídku podle The Times zvažuje i britský kabinet.
Podle českých odborníků, které oslovila agentura ČTK, český právní řád přijetí vězňů nevylučuje, jejich převoz do Česka by ale musela upravit mezinárodní smlouva.
Amerika je v otázce Guantánama rozdělena
Spojené státy byly za věznici ostře kritizovány organizacemi na ochranu lidských práv, protože vězni jsou zde drženi několik let bez formální obžaloby a soudu a k jejich výslechům byly využívány i hrozby a fyzické násilí. Nyní chtějí tyto organizace vládě Baracka Obamy pomoci s hledáním nového útočiště pro vězně, kteří se nemohou vrátit do země původu.
PŘEČTĚTE SINa Guantánamu se týrá, oficiálně přiznal Bushův člověk |
Americká veřejnost je ale podle televize CNN v otázce uzavření věznice rozdělena. Podle průzkumu institutu Opinion Research je 51 procent Američanů pro uzavření věznice na vojenské základně a převoz vězňů do jiných zařízení. Celkem 47 procent respondentů ale soudí, že by věznice měla fungovat dál.
Průzkum byl proveden ve dnech 12. až 15. ledna, tedy ještě před inaugurací nového amerického prezidenta, a ukazuje vývoj v názorech veřejnosti, napsala agentura AFP. V roce 2005 bylo podle tehdejšího průzkumu Gallupova institutu pro uzavření Guantánama jen 36 procent Američanů.
VĚZNICE GUANTÁNAMO- Věznice Guantánamo funguje od ledna 2002, kdy tam byli dopraveni první zadržení podezřelí z teroristických akcí či z příslušnosti k hnutí Taliban nebo k teroristické síti Al-Kajda. Od té doby prošlo věznicí na 770 lidí, z nichž většina nebyla nikdy obviněna a roky neměla ani přístup k právníkům. - USA zadrženým na Guantánamu nepřiznávají status válečných zajatců podle ženevské konvence, ale označují je za "nepřátelské bojovníky", což podle interpretace USA umožňuje zadržovat je (i více než tři roky) bez soudu a bez přístupu k právníkům. Podle organizací na ochranu lidských práv jsou vězni též mučeni a vystaveni nelidskému zacházení.
|