Bezpilotní stroje v Afghánistánu používají už několik let hlavně americké, německé a také kanadské jednotky, které čelí povstaleckým útokům v jedné z nejnebezpečnějších oblastí země, v provincii Kandahár.
Právě Kanaďané koncem roku dopravili do Afghánistánu první bezpilotní stroj nové generace. Od jednoho z nejmodernějších bezpilotních letounů s označením CU-170 Heron si slibují, že pomůže efektivněji získávat informace o pozicích povstalců i o nástražných výbušných systémech u silnic, aniž by v průzkumných akcích museli velitelé riskovat životy svých vojáků.
"Tento nový bezpilotní letoun zvýší schopnosti jednotek ISAF sledovat povstalecké aktivity," konstatoval velitel leteckého křídla kanadských vzdušných sil v Kandaháru Christopher Coates.
Letoun Heron stejně jako další bezpilotní prostředky může předávat aktuální informace ze zkoumaného prostoru prakticky v reálném čase do počítačů obsluhy stejně jako vojákům přímo na bojišti.
Nový stroj by měl ve službách kanadských jednotek v Afghánistánu nahradit letoun CU-161 Sperwer. Svého předchůdce v boji heron předčí ve všech směrech, létá déle (až 40 hodin), do větších výšek (přes 8 kilometrů), rychleji a unese těžší náklad (až 250 kilogramů) v podobě kamer, fotoaparátů a nejrůznějších senzorů.
"Heron představuje asi desetinásobné zlepšení proti sperweru," uvedl Dan Boisvert, velitel jednotky, která provoz nového bezpilotního stroje v Kandaháru zajišťuje.
Češi mají svou bezpilotní sojku
Prakticky každá moderní armáda současnosti již bezpilotní stroje využívá i v bojových operacích nebo je zkouší.
Nejdále ve využívání této technologie je zřejmě americká armáda, která v Iráku úspěšně používá bezpilotní stroje MQ-5 Hunter i k boji. Hunter, stejně jako další a novější bezpilotní prostředky, je schopen nést bomby nebo řízené střely. - Přečtěte si o první misi amerického bezpilotního letounu
Česká armáda má ve výzbroji už řadu let bezpilotní letoun Sojka. Stroj využívají elitní vojáci ze 102. průzkumného praporu z Prostějova. "Většina moderních armád světa používá k provádění vzdušného průzkumu bezpilotní průzkumné prostředky a nejinak je tomu i při plnění úkolů v zahraničních operacích, převážně na území Afghánistánu," řekl bývalý velitel jednotky Jindřich Starý.
Hlavní výhodou těchto bezpilotních prostředků je podle něj především snadné a rychlé použití k načtení terénu a prostoru, který v misi využívají jak spojenci, tak nepřítel.
"Nasazují se většinou ve večerních hodinách a slouží převážně k odhalení připravovaných výbušných zařízení, léček a přepadů a dále k získávání detailních informací o objektech," konstatoval Starý, který sám má za sebou dvě mise v Afghánistánu.
Bezpilotní letoun SojkaLehký taktický bezpilotní prostředek SOJKA-III je určen k vedení vzdušného optoelektronického průzkumu bojiště. V omezené míře může zabezpečovat úkoly elektronického boje. Soupravu tvoří 4 vozidla - přepravní vůz se 4 bezpilotními stroji, opravárenským a skladovacím zařízením, vozidlo s instalovanou startovací rampou a dále pak pojízdné pozemní řídicí a vyhodnocovací středisko a malý terénní vůz pro dohledávání bezpilotního letounu. Let bezpilotního prostředku SOJKA III je řízen z mobilního řídicího střediska. V něm mají pracoviště dva operátoři - jeden řídí let bezpilotního prostředku, druhý zabezpečuje příjem a zpracování průzkumné informace v reálném čase. Součástí střediska je řídicí počítač pro záznam a zobrazování parametrů letu, vyhodnocování dat od terminálu družicového navigačního systému NAVSTAR/GPS a zpracování snímaného obrazu. Taktický dolet: 60-100 km |
Generální štáb uvažuje o modernizaci
Česká armáda s podporou premiéra Mirka Topolánka několik měsíců uvažuje o nákupu jednodušších a modernějších bezpilotních strojů, které by pomohly chránit české vojáky v zahraničních misích, především v Afghánistánu.
"Premiér mne ujistil, že vláda nám vyjde vstříc při nákupu takové techniky, s jejíž pomocí získáme nad talibanci informační převahu," uvedl již dříve náčelník generálního štábu Vlastimil Picek.
Armáda má zájem především o taková bezpilotní průzkumná letadla, která nevyžadují složitou a početnou obsluhu – nanejvýše dva až tři lidi. I takové malé bezpilotní letadlo přitom stejně jako větší a dražší stroje dokáže monitorovat rozlehlou oblast či rozlišit teplotu čerstvě nahrnuté zeminy od netknuté.
