Interview, jež Obama poskytl pořadu "This Week", patří k zatím nejrozsáhlejším stran jeho plánů na prvních sto dnů v Bílém domě.
Obama kromě úsilí o vyřešení krize na Blízkém východě signalizoval i snahu vypořádat se s problémy ekonomiky. A také novou éru vztahů s Íránem. Jeho plánovaná agenda je podle mnohých analytiků příliš ambiciózní, až nerealistická.
Smrt civilistů mi láme srdce
"Je třeba, aby se do toho Spojené státy zapojily hned, a ne až na konci prezidentského mandátu," prohlásil Obama ke krizi na Blízkém východě, kde probíhají těžké boje mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamas. Konflikt si podle příštího amerického prezidenta žádá "zapojení třetí strany, jíž všichni věří".
Poznámkou o "konci volebního období" mířil Obama na svého předchůdce George Bushe, jenž drtivou většinu svých osmi let ve funkci konflikt mezi Izraelem a Palestinci přehlížel. Do jeho řešení se pustil až v posledním roce. Obama ho za to kritizoval už během předvolební kampaně a slíbil, že stane-li se prezidentem, Blízký východ bude patřit k prioritám jeho zahraničně-politické agendy. Tentokrát dodal, že nynější vývoj událostí ho v tom pouze utvrdil.
Barack Obama se podrobným komentářům k současné izraelské ofenzivě v Gaze spíše vyhýbal - s argumentem, že nechce zasahovat do diplomatických snah Bushovy administrativy. V interview pro ABC řekl, že smrt civilistů na obou stranách mu "láme srdce". "Nutí mě to zkusit překonat slepou uličku, která tu je několik desetiletí," prohlásil.
Už minulý týden britský deník Guardian s odvoláním na zdroje z Obamova okolí napsal, že budoucí šéf USA prolomí izolaci Hamasu a na rozdíl od George Bushe začne s radikálním hnutím mluvit. - o možném jednání s Hamasem si přečtěte zde
Nová éra vztahů s Íránem
Za jednu z největších výzev považuje Barack Obama Írán. Teherán podle něj "vyváží teror prostřednictvím Hamasu a Hizballáhu a snaží se vyvinout jadernou zbraň, což by na Blízkém východě mohlo rozjet nové závody ve zbrojení".
Přesto se chce Obama pokusit zahájit úplně novou éru vztahů. To ostatně říkal už během kampaně: na jeho hlavu tehdy dopadla vlna kritiky za výrok, že je ochoten setkat se s íránským prezidentem Ahmadínežádem bez předchozích podmínek.
"Hodlám zdůraznit úctu k Íráncům, ale také vysvětlit, co přesně očekávám od jejich vůdců," řekl ABC. Kontakty mezi Washingtonem a Teheránem budou každopádně mnohem intenzivnější než za vlády George Bushe. Obama chce dát najevo pochopení pro to, oč Íránci usilují, ale zároveň žádá, aby pochopili, že se od nich jako od členů mezinárodního společenství také něco čeká. "Připravujeme se na to a předpokládáme, že se nám podaří pohnout se rychle kupředu," řekl.
S Guantánamem bude problém
Obama také slíbil uzavřít základnu Guantánamo na Kubě, kde Američané drží lidi podezřelé z terorismu. "Určitě to nebude během mých prvních sto dní," zdůraznil. Příkaz k uzavření by však mohl vydat už během prvního týdne po nástupu do funkce. S odkazem na jeho poradce o tom informovala agentura AP.
Uzavření Guantánama s sebou přináší řadu právních problémů a proces bude dlouhý - i přes vzrůstající ochotu některých zemí přijmout vězně.
Barack Obama se úřadu chopí 20. ledna ve Washingtonu. Stane se prvním afroamerickým prezidentem v dějinách USA. Svět na něj hledí s velkými nadějemi - zčásti proto, že Bushovo prezidentství je mnohými považováno za historicky nejhorší. Obama slíbil, že se pokusí napravit pošramocený obraz USA ve světě.
