Izraelská ofenziva pokračuje už sedmnáctým dnem. Židovský stát o víkendu ohlásil, že poprvé posílá do bojů záložníky. Ty mobilizoval hned na začátku pozemní operace. - přečtěte si Izrael posílá do Gazy záložníky
Vojáci zároveň pronikli zatím nejhlouběji do hustě obydlených částí teritoria, což armádní mluvčí Avital Leibovitchová zdůvodnila tím, že právě tam se skrývá většina ozbrojenců Hamasu.
Obydlené čtvrti v Gaze jsou podle ní plné podomácku vyrobených bomb. K nim patří i figuríny umístěné ve vchodových dveřích, jež vypadají jako ozbrojenci. Jsou připraveny k odpalu, pokud se k nim vojáci přiblíží. Armáda ale ve svých oficiálních prohlášení stále odmítá, že by zahájila třetí fázi bojů.
Hamas střílel během tříhodinového příměří
I přes mohutnou izraelskou ofenzivu pokračují i raketové útoky radikálů z Hamasu. Podle serveru BBC dnes na jih Izraele vypálili nejméně třicet střel. Podle izraelského listu Jerusalem Post vystřelili radikálové tři rakety typu Grad během tříhodinového příměří. Střely údajně zasáhly dva domy v Aškelonu.
Dnešní dohodnutý tříhodinový klid zbraní už má pásmo Gazy za sebou. Stejně jako v minulých dnech ho obyvatelé Gazy využili k nákupům a doplňování zásob. Do oblasti také zamířily kamiony s humanitární pomocí.
Palestinec si během tříhodinového příměří odnáší pytel s moukou, který připutoval do města Gaza díky humanitární pomoci.
Pracovníci humanitárních organizací ale tvrdí, že časové okno je příliš krátké na to, aby se pomoc dostala ke všem potřebným. Velkým zdržením je to, že se tuny nákladů na hranici překládají na palestinské nákladní vozy. Nevládní organizace také kritizují to, že tříhodinová přestávka v útocích není v pravidelných hodinách, ale Izrael ji vyhlašuje každý den jinak.
Z humanitární krize v pásmu Gazy dnes Izrael obvinila i Rada OSN pro lidská práva. Vydala rezoluci, v níž odsoudila Izrael za systematické ničení palestinské infrastruktury a za útoky na civilisty a zdravotnická zařízení. Pro dokument hlasovalo 33 ze 47 členských zemí, evropské státy se zdržely, proti byla Kanada.
Izrael chce údajně obsadit část pásma Gazy
Těžké boje pokračovaly v pásmu Gazy i v noci na dnešek. Z města Gaza se valily mohutné sloupy dýmu, nad ránem na něj dopadlo asi pětadvacet granátů vystřelených z izraelských lodí. Z okolí města se podle svědků ozývala těžká palba.
PŘEČTĚTE SIIzraelci se připravují na válku ve falešném arabském městě |
Izraelská letadla také opakovaně bombardovala takzvaný Filadelfský koridor podél patnáctikilometrové hranice Egypta s pásmem Gazy. Právě tam se nacházejí stovky tunelů, kterými proudí zbraně do rukou radikálů z Hamasu.
Někteří diplomaté tvrdí, že Izrael přistoupí na mírové jednání až ve chvíli, kdy ovládne tuto oblast, a zabrání tak Hamasu v novém vyzbrojení. Stovky tunelů se Izraelcům podařilo zničit, další stovky jsou ale stále neporušené. Při dnešním útoku izraelského letounu v této oblasti navíc byly zraněny dvě egyptské děti a také dva policisté.
Podle palestinských zdrojů si nedělní boje vyžádaly život nejméně tří desítek obyvatel pásma - včetně těhotné ženy a dnes zemřelo dalších šest Palestinců. Celkem už tak počet mrtvých na palestinské straně stoupl na devět stovek a dalších více než 3 600 lidí utrpělo zranění.
Cílem izraelské ofenzivy, která začala 27. prosince leteckým bombardováním a po týdnu se rozšířila v pozemní útok, je zničit palebnou sílu Hamasu, a zastavit tak příval jeho raket zasypávajících území židovského státu.
Jen za včerejšek Hamas vystřelil na Izrael asi dvacet raket. Jedna z nich dopadla i na mateřskou školku ve městě Ašdod. Způsobila škody, ale nikoho nezranila, informovaly izraelské zdroje.
Část izraelské vlády je pro konec ofenzivy
Podle premiéra Olmerta se cíl - tedy zmíněná likvidace úderné síly radikálů - přiblížil, ale operace bude pokračovat. Jak dlouho ještě potrvá, si málokdo troufá odhadnout. Některá média spekulují, že by mohla skončit 20. ledna, kdy se moci chopí nový americký prezident Barack Obama.
Olmert se včera pozdě večer setkal se svým ministrem obrany Ehudem Barakem a také šéfkou diplomacie Cipi Livniovou. Podle médií se rozhodli "zvýšit tlak na Hamas".
Izraelská média ale spekulují o tom, že izraelskému vedení jednota chybí. Zatímco premiér Ehud Olmert chce, aby se bojovalo dál, Ehud Barak a Cipi Livniová jsou pro urychlené ukončení bojů.
Livniová, po předčasných volbách 10. února možná příští izraelská premiérka, řekla armádnímu rádiu, že operace v Gaze nastavila novou rovnici: "Když někdo útočí na izraelské občany, odpovíme silou."
Deník Jerusalem Post naopak napsal o existenci plánu, podle něhož by Izraelci v pásmu zůstali - znovu ho obsadili. To ale zatím premiér Olmert i armádní zdroje odmítají. Židovský stát se z Gazy stáhl v roce 2005.
Češi svolají dárcovskou konferenci
Ke konfliktu v Gaze se při své poslední tiskové konferenci v Bílém domě vyjádřil odcházející americký prezident George Bush. Prohlásil, že Hamas musí přestat střílet rakety na Izrael, aby v oblasti mohlo zavládnout opravdové a trvalé příměří. Izrael by se podle něj měl vyvarovat ubližování nevinným lidem.
Ke konfliktu v Gaze dnes promluvilo i české předsednictví Evropské unie. Kvůli naléhavé humanitární situaci obyvatel pásma Gazy chce svolat dárcovskou konferenci.
K okamžitému příměří od počátku bojů vyzývá i mezinárodní společenství. Na Blízkém východě ho byli prosazovat český ministr zahraničí Schwarzenberg i francouzský prezident Sarkozy.
Neuspěli - podobně jako Rada bezpečnosti OSN, která minulý týden odhlasovala rezoluci volající po okamžitém klidu zbraní. Izrael ji nerespektuje, stejně jako Hamas, který navíc argumentují tím, že se ani nepodílel na jejím vypracování. Zatím posledním evropským politikem, jenž do regionu přijel, byl německý šéf diplomacie Frank-Walter Steinmeier.
Hamas: Vítězství je blízko
Příměří se pokoušejí dojednat i Egypťané. Prezident Mubarak o víkendu mluvil s předsedou palestinské samosprávy Abbásem. Schůzka konkrétní výsledek nepřinesla. Oba politici jen vyzvali židovský stát, aby hned ukončil boje.
Abbás nemá na dění v Gaze žádný vliv, Hamas ho totiž neuznává. Umírněnému, ale slabému Abbásovi, kterého Západ považuje za vyjednávacího partnera v mírovém procesu, navíc 9. ledna oficiálně vypršel mandát. Prezident si ho o rok prodloužil, aby mohl uspořádat volby.
Dnes se Husní Mubarak setkal s Tonym Blairem, bývalým britským premiérem, který je vyslancem takzvaného Blízkovýchodního kvartetu (tedy USA, Evropské unie, Ruska a OSN). Blair novinářům po setkání pouze řekl, že existují hlavní témata příměří a že se teď intenzivně jedná o detailech. "Je to citlivá a choulostivá fáze a já doufám, že brzo přinese ovoce," prohlásil Blair.
Hamas v otázce příměří není jednotný. Jeho exilové vedení vyloučilo přítomnost cizích jednotek v pásmu, ale vůdci z pásma Gazy proti tomu podle izraelského tisku nic nemají. Po dnešních jednáních v Egyptě jeden ze zdrojů Hamasu sdělil, že hnutí odmítá některé z bodů egyptského návrhu.
Mezinárodně neuznávaná vláda Hamasu v pásmu Gazy večer přišla s překvapivým prohlášením, když uvedla, že vítězství tohoto hnutí v boji proti izraelské armádě je "blíž než kdykoliv předtím".
