Jan B. Uhlíř zjistil, že v záznamu z jednání Adolfa Hitlera a Emila Háchy jsou nepřesnosti. Nový překlad přinesl několik nových detailů.
Pro mne je dost překvapivé, v jakém stresu byl Hitler při jednání s Háchou. Až dosud jsem si myslel, že to pro nacisty byla hračka.
Už nešlo o Hitlerův osud jako v Mnichově, kdy Francie s Anglií souhlasily s odtržením československého pohraničí (tehdy velení wehrmachtu zvažovalo Hitlerovo odstranění – pozn. aut.). Diktátor by v případě neúspěchu ztratil v očích německého národa i Evropy pro něj tolik důležitou aureolu naprostého suveréna.
Hitler se obával, že by ztratil tvář. Háchu musel za každou cenu donutit, aby souhlasil s obsazením zbytku Československa ještě před tím, než wehrmacht překročí německo-české hranice.
"DĚTI ZLATÉ, HÁCHA TO PODEPSAL"Přečtěte si, jak se nacistickému vůdci ulevilo, když prezidenta Háchu vydíráním přiměl k vydání Čech a Moravy |
A když by Hitler Háchu k podpisu nedonutil?
Pak by nemohl říci, že šlo o domluvu mezi Německem a Československem, a bylo by jasné, že jde o agresi. A to si kvůli veřejnému mínění i ukolébání Francie a Velké Británie Hitler rozhodně nepřál. A nemůžeme vyloučit ani to, že by dřívějším odstoupením pohraničí ponížená československá armáda s wehrmachtem tvrdě nebojovala.
Osobně si myslím, že je to dokonce velmi pravděpodobné. Koneckonců vojenská posádka ve Frýdku-Místku, kam Háchův rozkaz složit zbraně nepronikl, se pod velením kapitána Pavlíka úporně bránila.
Hitler podle již přesně přeložených dokumentů vyhrožoval Háchovi násilím, pokud se bude československá armáda invazi bránit. Myslel to vážně?
Nepochybně. A právě tohle Háchu nakonec zlomilo. Přesněji – zlomil ho ministr letectví Hermann Göring. Později Hácha vzpomínal, jak ho Göring vzal za ruku a dívaje se mu do očí jako nějaká ženská začal prezidenta měkce přesvědčovat, že Angličané s Francouzi stále ještě nevěří tomu, jakou sílu Göringova luftwaffe má. A on by přece velmi nerad v několika hodinách srovnal se zemí to krásné město Prahu.
"Říkal to tak mazlivě... A já poznal, že se mnou mluví ďábel, který je schopen svou hrozbu splnit," vysvětloval ve vzpomínce Hácha. Chorobně ctižádostivý Göring by to udělal i proto, aby Západ přesvědčil, v jak vynikající kondici je jeho luftwaffe. Často se však zapomíná na jednu maličkost...
Na jakou?
Wehrmacht sem totiž "naběhl" na mírových stavech. Takže pokud by se československá armáda bránila, tak by se podle mne obětovala ještě v daleko větší míře, než k tomu byla připravena při mobilizaci v roce 1938. A to mimo jiné i proto, aby ze sebe smyla velmi potupnou skvrnu ponížení. Jde sice o mé dohady, ale všechna fakta svědčí o tom, že by to tak nejspíš dopadlo. Ale právě tento vývoj situace si Hitler nemohl dovolit.
Proto ta diktátorova spontánní a nelíčená radost, že Hácha podepsal?
Úleva to byla pro Hitlera i proto, že se Němcům podařilo vzkřísit zkolabovavšího Háchu. I jeho smrt při jednání by znamenala konec pečlivě vypracovaným Hitlerovým plánům.
Proč se tyto důležité detaily dozvídáme s takovým zpožděním?
I v bádání historiků hraje roli náhoda. A já jsem rád, že jsem náhodou zjistil nepřesnosti v překladech důležitých německých materiálů. Zkrátka: stále je co objevovat. A v historii především.
Máme se tedy těšit na další objevy nových "území"?
Už nebudou nijak velká, ale nová fakta budou historici určitě nalézat i na dávno zmapovaných "územích". I náš ústav k nim chystá objevnou publikaci.
