Evropští státníci hodlají podle kuloárních informací Irům ustoupit i v dalších věcech. Dublin by nerad, aby se v zemi měnil daňový systém nebo rodinná a sociální politika. Tím se v tomto případě myslí především nezasahování v otázce interrupcí. Jedním z požadavků je zachování tradiční irské neutrality. O těchto bodech by se na summitu mělo ještě jednat.
Evropská unie Irům ustoupí
Jedno už je ale jisté. Šéfové států a vlád se shodli na tom, že všechny členské státy budou mít minimálně do roku 2014 i nadále svého komisaře. Původní návrh předpokládal, že by se země měly o eurokomisaře dělit, aby ubylo byrokracie. Dnes má každá členská země jednoho svého eurokomisaře, každý má na starosti jinou agendu a nelobbuje za vlastní zemi. Tento systém by po včerejším jednání měl vydržet i nadále.
Po roce 2014 by se ale počet eurokomisařů mohl zmenšit o třetinu. Tento krok by mohl ještě odsunout zvláštní dodatek, který by byl předložen s nějakou jinou smlouvou, například o přistoupení Chorvatska.
Podle českého vicepremiéra Alexandra Vondry by toto rozhodnutí Unie bylo jakýmsi morálním závazkem. "Bude to takový cukr pro Irsko, který, pokud by se proměnil v realitu, tak by osladil život i těm dalším malým a středním zemím, které by upřednostnily princip jedna země - jeden komisař," poznamenal Vondra.
"Pokud někdo žádá extrabuřt, tak by bylo nespravedlivé, kdyby na to druzí měli doplatit," vysvětlil vicepremiér. "Pokud je volba mít trošku větší vliv, nebo ne, pak pokud oni, tak my také," dodal.
Evropa hledá cestu ze slepé uličky
EU se na čtvrtečním a pátečním setkání svých vrcholných představitelů snaží především dostat ze slepé uličky, do níž ji v souvislosti s Lisabonskou smlouvou dostali Irové. Ti ji v červnu odmítli v referendu, a tak zkomplikovali přijetí smlouvy v celém bloku o 27 členech. Po dnešním jednání je ale jisté, že Irsko bude referendum opakovat, a to zřejmě v říjnu.- čtěte Irové řekli ne Lisabonské smlouvě, Evropa tápe
Původně se počítalo s tím, že smlouva o reformě institucí EU vstoupí v platnost v lednu 2009. To se však už nestane. Dokument sice schválily parlamenty 25 zemí, ale Irové ho v červnovém referendu odmítli. Česká republika, jež se ujme v lednu na půl roku předsednické role v sedmadvacetičlenném bloku, se ke smlouvě zatím jako jediná z členských států nevyjádřila.
Český premiér Mirek Topolánek v noci po jednání na summitu uvedl, že by Lisabonská smlouva mohla vstoupit v platnost ještě před koncem příštího roku.
Nejnáročnější summit historie
Summit, který včera začal v Bruselu, patří k nejnáročnějším vrcholným setkáním evropské sedmadvacítky v posledních letech. Šéfové vlád totiž jednají o několika důležitých tématech. Každé z nich by přitom vydalo na samostatnou vrcholnou schůzku.
Jde především o další osud Lisabonské smlouvy, o takzvaný klimaticko-energetický balíček a o plán obnovy evropské ekonomiky postižené krizí. Ohledně obnovy evropské ekonomiky se včera evropští státníci shodli, v otázce klimaticko-energetického balíčku ale společné slovo nenašli.
Ratifikace Lisabonské smlouvyLisabonskou smlouvu musí ratifikovat všech 27 členů EU, aby mohla vstoupit v platnost. Zatím se tak nestalo v Irsku, České republice, Německu a Polsku. V Polsku i v Německu poslanci smlouvu již schválili. U našich západních sousedů nyní dokument posuzuje Ústavní soud a v Polsku se čeká na podpis prezidenta Lecha Kaczyńského. Čeští poslanci v úterý odsunuli schvalování Lisabonu na únor. - čtěte Sněmovna odložila ratifikaci Lisabonu, Česko začne předsedat EU bez ní |
