Klar se tak řadí k několika dalším odsouzeným příslušníkům takzvané druhé generace RAF, kteří byli po určité době z vězení propuštěni. Patří mezi ně Brigitte Mohnhauptová, Eva Hauleová a Knut Folkerts.
Druhá generace RAF byla zodpovědná za atentáty takzvaného krvavého "německého podzimu" 1977. Podle převažujícího názoru byl Klar dokonce jejím šéfem. Zadržen byl v roce 1982 a o tři roky později odsouzen na doživotí za devítinásobnou vraždu.
Mezi oběťmi byl spolkový generální prokurátor Siegfried Buback, šéf peněžního ústavu Dresdner Bank Jürgen Ponto nebo šéf svazu zaměstnavatelů Hanns Martin Schleyer.
Stuttgartský soud pak v roce 1998 rozhodl, že Klar kvůli "obzvlášť těžké vině" musí strávit ve vězení nejméně 26 let. Tato lhůta vyprší 3. ledna 2009. Zatímco Mohnhauptová a Folkerts byli omilostněni již dříve, Klarovi odmítl prezident Horst Köhler milost podepsat. - čtěte Teroristé z RAF na milost od prezidenta nedosáhli
Osmapadesátiletá Mohnhauptová byla z vězení propuštěna ze zdravotních důvodů v březnu 2007, odpykala si 24 let. Šestapadesátiletý Folkerts byl propuštěn v roce 1995. - čtěte Německá rudá teroristka opustí po 24 letech vězení
Ve vězení zůstane jen teroristka z třetí generace
Vůdci první generace RAF Andreas Baader, Gudrun Ensslinová a Jan-Carl Raspe spáchali v říjnu 1977 ve vězení sebevraždu, už o rok dříve ukončila svůj život za mřížemi Ulrike Meinhofová.
Ve vězení tak ze všech příslušníků RAF zůstává už jen Birgit Hogefeldová, vůdčí postava takzvané třetí generace této teroristické skupiny. Zatčena byla v červnu 1993, odsouzena v roce 1999 a podle soudu nesmí být podmínečně propuštěna před odpykáním nejméně 15 let vězení, uvedla agentura DPA.
RAF operovala od 70. do počátku 90. let a má na svědomí desítky politicky motivovaných atentátů proti politickým, justičním a podnikatelským špičkám Spolkové republiky Německo.
