Pokud by evropský soud uznal, že Rusko porušilo lidská práva, bude to podle polských právníků precedens, který by umožnil vyšetřování masakru.
V Katyni a okolních táborech Rusové na rozkaz Josifa Stalina postříleli podle různých zdrojů až 22 tisíc polských důstojníků, intelektuálů a duchovních, zajatých po invazi Rudé armády do Polska v září 1939. Bylo mezi nimi i několik stovek Čechů.
Za vraždu nebyl nikdy žádný ze strůjců ani vykonavatelů potrestán. Až v roce 1990, po padesáti letech mlčení, Rusko přiznalo, že Stalin vraždy polské vojenské a společenské elity opravdu nařídil. Varšava naléhala, aby Moskva masakr uznala jako genocidu, Rusové ale odmítli. Jejich prokurátoři dospěli k závěru, že popravy zajatců nelze považovat za vyvražďování národa.
Katyňský masakr tak léta jitří polsko-ruské vztahy. Ruští prokurátoři podle polského deníku Gazeta Wyborcza minulý týden dokonce argumentovali, že Stalin měl důvody k vraždění Poláků, protože mezi nimi byli vyzvědači a teroristi.
Dva potomci obětí katyňského masakru pět let válčili před ruskými soudy. Podařilo se jim prokázat, že jejich blízcí byli zavražděni, přesto do dokumentů nemohli nahlédnout. Proto se obrátili na štrasburský soud, který je justičním orgánem Rady Evropy. Podle právníků je mohou následovat stovky dalších.
