Jednou ze škol, jež změny skutečně uvedla do praxe, je pražská Základní škola Hanspaulka.
"Při osobnostní výchově, kterou mají v rozvrhu všechny ročníky, si děti třeba přehrávají, jak se chovat v nepříjemných situacích. Typický příklad je, že jde mladší žák ze školy, obstoupí ho parta starších dětí a berou mu tašku. Děti si zkusí, jak se budou cítit v roli slabšího i silnějšího. Rozeberou, proč se chovaly, jak se chovaly. Ne každý by to řešil stejně, ale nějaká cesta se vždycky najde," popisuje ředitelka školy Marie Pojerová.
Sama s dětmi dvakrát ročně jezdí na zážitkové kurzy.
"Děláme s nimi různá cvičení. Žáci třeba dostanou pastelky a roztáhneme před ně velký papír. Každý má nakreslit místo, kde by se cítil dobře. Nesmí se mluvit. A většinou děti samy pochopí, že než aby kreslil každý sám za sebe, mohou vytvořit něco společně. Pochopí, že v týmu dokážou víc než samy. Dalším cvičením je třeba hra na slepce, kdy jedno dítě vede spolužáka se zavázanýma očima. Tím se učí vzájemné důvěře," přibližuje Pojerová.
Místo jedničky smajlík
Kromě osobnostní a sociální výchovy se na školách podle reformy vyučuje třeba i "výchova demokratického občana" či "výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech". Žáci by se měli také naučit myslet ekologicky a umět komunikovat s médii.
Vzdělávací reforma se přímo nedotýká vysvědčení. Už delší čas si mohou školy zvolit, zda budou žáky hodnotit klasickými známkami či slovním hodnocením. "Jeden čas byl boom slovního hodnocení, dnes už to tak časté není. Používá se spíš v případě, kdy třeba integrujeme postižené dítě, na které se klasické známkování nehodí," vysvětluje Ivana Honsnejmanová, ředitelka ZŠ Klíč v České Lípě.
Reforma však školám ukládá, aby se žáci podíleli na svém hodnocení během roku. V ZŠ Klíč si například děti vybírají smajlíky podle toho, jak látku uměly, nebo se třeba rozhodují mezi zvadlou a rozkvetlou květinou na obrázku. Starší žáci vyjadřují své dovednosti procenty. Učitel pak k jejich názoru přihlédne.
Učitel: S kolegy je těžká práce
Školní inspekce před prázdninami zveřejnila pozitivní čísla, podle kterých vzalo reformu vážně 96 procent škol. Inspektoři však neposuzovali, jak pestré jsou hodiny, ale jak je plán napsán na papíře. "Porovnávali jsme školní vzdělávací plán s rámcovým vzdělávacím plánem a z toho pak vznikla analýza," přiznal mluvčí inspekce Libor Vacek.
A právě to by se mělo v začínajícím školním roce změnit. "Inspekce se zaměří na to, jak školy používají své programy v praxi přímo ve třídách," slíbil minulý týden náměstek ministra školství Jindřich Kitzberger.
Tady už čísla zřejmě tak veselá nebudou. Někteří učitelé pod podmínkou anonymity přiznávají, že novinky ve výuce nejsou v praxi tak žhavé jako v oficiálních deskách.
"Jako třídní se pokouším, abychom měli zajímavý program. Ale spolupráce s kolegy je někdy těžká. Hlavně ti starší nejsou zvyklí tímhle způsobem pracovat a jedou stále ve starých kolejích," řekl MF DNES mladý učitel z Vysočiny.
Celá školská reforma podle něj není dotažená do konce také kvůli financím. "Záleží hodně na lidech, zda jsou ochotni pracovat navíc. Málokdo si dokáže spočítat, kolik je s novou výukou práce," podotýká učitel.
Věčné téma: finance
I ministerstvo přiznává, že na reformu nedalo ani korunu. Místo toho, aby se učilo podle moderních učebnic, na řadě škol zůstávají rozpadlé knížky. Letos navíc přišlo ze státního rozpočtu na pomůcky o půl miliardy méně než loni.
Ministerstvo to chce příští rok napravit a přidat peníze alespoň prvňákům. "Pošleme jim osmdesát milionů navíc," slíbil ministr Liška.
Manuál pro tvorbu školních programů má víc než sto hustě popsaných stránek. Úřednický jazyk, který mluví třeba o "příkladu zpracování charakteristiky integrovaného předmětu", přitom ke kreativní výuce sám o sobě neinspiruje. A některé školy s ním spíše zápasí.
Ministerstvo chce proto školy podporovat i jinak než finančně - zatímco dnes učitelé často tápou a volají úředníkům do Prahy, jak mají své plány vlastně sestavit, už od ledna by měla začít fungovat konzultační centra ve všech krajích.
"Jdeme přímo do krajů, abychom pomohli i školám, kde reforma stále zůstává jen na papíře. Chceme tak reagovat na nářky učitelů, že mají malou podporu ze strany ministerstva," vysvětlil Liška.
