Senát nedávno přerušil řízení a podal k Ústavnímu soudu návrh na zrušení části zákona o soudech a soudcích, která dává ministrovi právo zahájit kárné řízení s šéfkou Nejvyššího soudu kvůli závažným chybám při výkonu státní správy soudů. Ústavní soudci ale nyní návrh odmítli jako zjevně neopodstatněný a podaný neoprávněnou osobou.
"Počkáme si na písemné vyhotovení usnesení, poté se kárný senát začne znovu tomuto problému věnovat," řekl mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig. Soudci tak budou zřejmě zkoumat počínání své nadřízené.
Ústavní soud případ blíže nezkoumal, proto je odůvodnění jeho rozhodnutí spíše kusé. Podle soudce zpravodaje Vladimíra Kůrky nebyl důvod spornou část zákona rušit, protože existuje výklad, který je v souladu s ústavou.
Spletitý právní problém začíná u pokut, které finanční úřad vyměřil za nesrovnalosti v hospodaření NS. Ministr na Brožovou kvůli tomu podal kárnou žalobu. Pokutu prý tajila a ohrozila finance v resortu. Olomoucký vrchní soud žalobu letos zamítl, avšak ministr se odvolal k Nejvyššímu soudu, který je poslední instancí při projednávání prohřešků justičních činitelů.
Administrativní chybu v hospodaření Nejvyššího soudu objevil v roce 2005 při kontrole finanční úřad. Soud pozdě odevzdal závěrečné vyhodnocení stavební investice za 20 milionů korun z let 2003 a 2004. Úřad nařídil vrácení investovaných peněz a vyměřil penále ve stejné výši, celkově tedy 40 milionů korun.
Brožová pochybení odmítá, o všem prý řádně informovala a situaci řešila v souladu se zákonem a instrukcemi ministerstva. Kárnou žalobu ministra označila za pokračování útoků na nezávislost soudní moci. Pospíšil po olomouckém verdiktu uvedl, že nejde o osobní spor.
