"Po zvážení situace a po konzultacích s právními poradci a s politickými spojenci jsem se na jejich radu rozhodl z úřadu odstoupit. Moji rezignaci ještě dnes dostane předseda Národního shromáždění," prohlásil Mušaraf. "Od nikoho nic nechci, nemám žádné zájmy. Svou budoucnost nechávám v rukou národa."
Mušaraf byl od loňských dramatických událostí v politické izolaci. Sílícímu tlaku na svůj odchod čelil hlavně v posledních týdnech - zvlášť poté, co vláda 7. srpna ohlásila, že hodlá zahájit takzvaný impeachment, tedy proceduru vedoucí k prezidentově sesazení. Důvod? Mušaraf hrubě porušil ústavu, zradil důvěru lidu a poškodil ekonomiku země. - přečtěte si Pákistánské vládní strany chtějí dostat prezidenta před soud
Vládní politici prezidenta několikrát vyzvali, aby nečekal na impeachment a raději odešel sám. Ten to však odmítal a veškerá obvinění, která proti němu kabinet vznesl, označoval za falešná. Spekulovalo se dokonce, že využije své pravomoci a rozpustí parlament.
. Profil Parvíze Mušarafa |
Nakonec ale podlehl tlaku a ohlásil odchod. V ranním projevu nicméně zopakoval, že všechna obvinění jsou křivá. "Jistí lidé vedení osobními zájmy proti mně vznesli falešná obvinění a obelhali lid," řekl.
Vyzval k usmíření znepřátelených táborů. "Problémy můžeme vyřešit, pokud budeme spolupracovat," prohlásil. A zdůraznil, že Pákistán je pro něj na prvním místě, že vždy pracoval pro jeho blaho a ke všemu, co v úřadu udělal, ho vedly dobré úmysly.
Dlouze také hovořil o ekonomickém růstu, který země za poslední léta zažila. Právě ekonomika ale výrazně utrpěla nestabilitou, do níž se Pákistán za poslední rok a půl ponořil. Finanční trhy se propadly, rupie jen za letošek oslabila o čtvrtinu. Hned po Mušarafově dnešním projevu začala zase posilovat, uvedly agentury.
Dlouhá politická izolace
V rozporu s konstitucí bylo podle vlády Mušarafovo říjnové znovuzvolení do prezidentské funkce. Pětašedesátiletý Mušaraf tehdy kandidoval z pozice vrchního velitele armády, což základní zákon zakazuje. Když volbu vyhrál, slíbil, že z vojenského postu odstoupí.
Opozice ale mezitím podala stížnost k Nejvyššímu soudu. Ten měl o oprávněnosti Mušarafova znovuzvolení rozhodnout počátkem listopadu, ale tři dny před očekávaným verdiktem prezident vyhlásil výjimečný stav, soudce vyhnal a nahradil je svými stoupenci. Ti následně veškeré stížnosti zamítli a oprávněnost volby uznali.
Výjimečný stav byl odvolán až v polovině prosince. Mušaraf, od útoků z 11. září 2001 spojenec Američanů v boji proti terorismu, před nástupem do staronové funkce odložil uniformu a moci se chopil jako civilní lídr. Na leden také vyhlásil předčasné parlamentní volby a průzkumy ukazovaly na drtivé vítězství opozice, hlavně Pákistánské lidové strany, vedené někdejší premiérkou Bénazír Bhuttovou. Ta se do země vrátila v říjnu po osmi letech v exilu.
Tři dny před koncem roku však byla Bhuttová zavražděna na předvolebním shromáždění v Rávalpindí. Její stoupenci z přípravy atentátu okamžitě obvinili Mušarafa, armádu a tajné služby a žádali nezávislé vyšetřování pod hlavičkou OSN. Prezident nařčení odmítl a do Pákistánu pozval britské vyšetřovatele.
Volby, odložené na únor, pak podle předpokladů vyhrála opozice v čele s PPP. Do jejího čela se mezitím společně postavili vdovec po Bhuttové Asíf Alí Zardárí a syn někdejší premiérky. Další silou vládní koalice se stala strana Naváze Šarífa, rovněž někdejšího předsedy vlády. Právě jeho sesadil Mušaraf, když v roce 1999 přebíral moc.
Co bude dál
Kdo Parvíze Mušarafa nahradí, není jasné. Jeho odchod by paradoxně mohl přispět k ještě většímu rozkolu ve vládní koalici. Její lídři totiž odstraněním Mušarafa přicházejí o společného nepřítele, tmelícího prvku v jejich jinak komplikovaném vztahu. Strany se nemohou shodnout například v otázce znovujmenování soudců, které Mušaraf loni rozehnal. Tento problém dokonce vedl k odchodu Šarífových lidí z kabinetu.
A otázkou také je, co bude se samotným Mušarafem. Hovoří se o zaručení beztrestnosti a také o odchodu do exilu, konkrétně do Saúdské Arábie.
Na jeho oznámení už reagovaly Spojené státy. Ústy ministryně zahraničí Condoleezzy Riceové Bílý dům Pákistánce ujistil o neutuchající podpoře.
"Budeme dál spolupracovat s pákistánskou vládou a politickými vůdci a vybízet je, aby se dvojnásob soustředili na budoucnost své země a její největší potřeby - včetně zastavení nárůstu extremismu, řešení nedostatku potravin a energie a zlepšení ekonomické stability," uvedla Riceová v prohlášení.
"Spojené státy budou Pákistánu v tomto úsilí pomáhat, aby z něj mohl být stabilní, prosperující, demokratický, moderní muslimský stát," prohlásila a dodala, že Washington je Mušarafovi vděčný, že se připojil na stranu bojovníků proti Al-Kajdě, Talibanu a ostatních extremistů.
. Události v Pákistánu od podzimu 2007• 6. října 2007 - Mušaraf byl opět zvolen prezidentem. Regulérnost voleb poté ověřoval Nejvyšší soud, opozice si stěžovala hlavně na to, že Mušaraf jako nejvyšší velitel armády nesměl podle ústavy na prezidenta kandidovat. • 18. října 2007 - Do Pákistánu se po osmi letech v exilu vrátila expremiérka Bénazír Bhuttová. Předtím se dohodla s Mušarafem na osvobození od všech obvinění z korupce, kterým ve vlasti čelila. - čtěte o krvavém návratu Bhuttové do vlasti • 3. listopadu 2007 - Mušaraf vyhlásil výjimečný stav, který odůvodnil • 22. listopadu 2007 - Nejvyšší soud, do něhož Mušaraf jmenoval své přívržence, zamítl poslední ze stížností opozice na zvolení Mušarafa prezidentem a potvrdil platnost říjnových voleb. • 25. listopadu 2007 - Expremiér Naváz Šaríf se vrátil do Pákistánu ze saúdskoarabského exilu. Policie zadržela v zemi na tři tisíce jeho stoupenců. • 28. listopadu 2007 - Mušaraf odstoupil z funkce velitele armády a den poté složil přísahu jako civilní prezident. • 15. prosince 2007 - Mušaraf zrušil výjimečný stav. - čtěte Mušaraf potvrdil konec výjimečného stavu a pochválil se za plnění slibů • 27. prosince 2007 - Bénazír Bhuttová zemřela po sebevražedném • 18. února 2008 - V parlamentních volbách zvítězila Pákistánská • 25. března 2008 - Premiérem se stal Júsuf Ráza Gílání (PPP). • 13. května 2008 - Devět ministrů z Pákistánské muslimské ligy (PML-N) Naváze Šarífa podalo demisi kvůli neshodám ohledně obnovení původního složení Nejvyššího soudu. Premiér demisi nepřijal. • 7. srpna 2008 - Předseda PPP Zardárí uvedl, že vládní koalice zahájí proceduru vedoucí k odvolání Mušarafa, jehož viní z oslabování ekonomiky a z porušování ústavy. • 18. srpna 2008 - Mušaraf oznámil, že předá předsedovi dolní komory parlamentu svou demisi. (Zdroj: ČTK) |
