"Rozsudek nabyl právní moci 11. července a dnes jsem si ho vyzvedl na soudu a celý večer má rodina oslavuje," napsal v pondělí Nesvadba.
Dosud mohli tátové zpochybnit otcovství jen u dětí mladších půl roku. Karel Nesvadba však požádal o zbavení otcovství, až když dceři bylo patnáct let. Tehdy se ukázalo, že není jeho.
Karel Nesvadba se o ni celou dobu staral a platil alimenty. Ani to by za normálních okolností nestačilo k tomu, aby soud otcovství zrušil - dosud se tak nikdy nestalo.
Rozsudek je výjimečný tím, že soudu nařídilo zabývat se žalobou na zrušení otcovství Nejvyšší státní zastupitelství v Brně. Pomohlo tomu i to, že žalobu podala sama dcera Monika - nyní už téměř devatenáctiletá dospělá žena.
Karel Nesvadba žádal o vymazání z rodného listu Moniky ze dvou důvodů. Jednak má v novém manželství svou vlastní rok a půl starou dceru a nevidí důvod, proč by po něm jednou měly obě dědit rovným dílem.
A pak – je těžký diabetik. Jeho nevlastní dcera Monika už ví, že tuto genetickou zátěž po něm nezdědí. Teď může kvůli otázce dědičných problémů hledat svého pravého otce, třeba i s pomocí žaloby na určení otcovství.
Zaplacené alimenty nikdo nevrátí
Monika byla ještě dítě, když u babičky objevila dávno zapomenuté dopisy své matky, která si kdysi psala s přítelem. A pochopila z nich, že její táta není její otec.
"Když se mi s tím v patnácti svěřila, začalo to ve mně hlodat. Nechal jsem si udělat test DNA a zjistil jsem, že Monika je opravdu cizí. Její matka nás oba podvedla," popsal už dříve Karel Nesvadba.
U dětí starších než půl roku soudem určení tátové platit musí, i když mají z testu DNA důkaz, že dítě není jejich. V zájmu státu je, aby dítě mělo otce, byť nevlastního, a ten na ně platil.
Karlu Nesvadbovi nyní nikdo jeho alimenty nevrátí, jen nebude muset platit další.
