Podle mluvčího ministerstva jsou však neprofesionálové jen doplňkovou službou záchranářů profesionálních, a ministerstvo jim proto žádné peníze dát nemůže. Přitom dobrovolní záchranáři v loňské sezoně zasahovali například jen na Slapech ve 150 případech.
"Od státu jsme letos nedostali ani korunu, a jako centrála tak nemáme co přerozdělit. Pokud si místní skupiny někde neseženou peníze samy, budou muset svoji činnost omezit," uvedl Josef Švec z prezidia Vodní záchranné služby Českého červeného kříže.
Ta má po celém Česku přes 2 200 členů, kteří se starají o bezpečnost lidí na koupalištích. Ve Středočeském kraji například na Berounsku, Kladensku nebo třeba v lomu Alkazar často využívaném sportovními potápěči.
"Jsme v katastrofální situaci a bez pomoci sponzorů a vlastní vedlejší činnosti bychom nebyli schopni nepřetržitou službu vůbec dělat," potvrdil David Smejkal z Vodní záchranné služby Praha, která v sezoně zajišťuje pomoc na Slapech.
V loňské sezoně vyjeli k téměř 150 případům, více než 50 lidí přitom muselo být převezeno do nemocnice. Na druhé středočeské přehradě Orlíku podle Smejkala letos budou chybět jejich kolegové z Písku, nemají totiž peníze na koupi nového člunu.
Podle ministerstva zdravotnictví však dobrovolní záchranáři zajišťují laickou pomoc, která pod jeho kompetenci nespadá.
"Stát hradí jen to, za co zodpovídá, tedy pouze pomoc profesionální," řekl mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt.
Proti tomu se však dobrovolní záchranáři ohrazují. "Všichni záchranáři prošli speciálním výcvikem zdravovědy, potápění, pilotování člunu a dalších dovedností a složili státem uznané zkoušky," zdůraznil Smejkal. Dobrovolné záchranáře tedy podle něj rozhodně nelze označit za laiky.
K omezením své činnosti však přistupují i záchranáři profesionální. Letos poprvé nebude součástí týmu vodní záchranné služby Středočeského kraje na Slapech a Orlíku lékař.
"Posádka je dostatečně kompetentní k resuscitaci a k jiným lékařským úkonům, a může tak lékaře v potřebných věcech nahradit," uvedl ředitel středočeské záchranné služby Robert Zelenák. Podle něj se takový model používá už dva roky v Praze a Liberci a je mnohem úspornější.
"V případě potřeby na místo přijede lékař záchranné služby pozemní," poznamenal Robert Zelenák.
Profesionální záchranáři loni v létě na Orlíku vyjeli k 47 případům. Na Slapech, které jsou hustěji obydlené, loni ošetřili průměrně dva pacienty za den, za celou sezonu 125.
Podle Cikrta by si dobrovolné záchranáře měli najímat sami majitelé koupališť. Žádný zákon v tomto ohledu ministerstvo nepřipravuje. "Nemyslím si, že by byl zapotřebí," konstatoval Cikrt.
Alespoň dobrovolní záchranáři z Prahy, kteří působí na Slapské přehradě, však letos svou činnost neomezí.
"My, naštěstí na rozdíl od jiných místních skupin, máme možnost vydělat si peníze na provoz jinde, zajišťováním komerčních akcí nebo třeba natáčením reklamy. Přijde mi však poněkud paradoxní, že musíme vydělávat peníze na to, abychom mohli pracovat," dodal Smejkal.
