"Teď to nemá smysl," odpověděl Kaczynski na dotaz listu Dziennik, zda se pod Lisabonskou smlouvu podepíše. "Je ale těžké říct, jak tohle celé skončí," dodal prezident.
Kaczynski platí za euroskeptika, proti smlouvě se staví dlouhodobě. Právě on nejvíc vzdoroval, když se loni v červnu na summitu v Bruselu domlouval rámec nové dohody. V tom, že se Poláky nakonec podařilo přesvědčit, sehrál kromě německé kancléřky Angely Merkelové zásadní úlohu i Sarkozy.
Ten si také ratifikaci dohody vytyčil jako jeden z hlavních cílů francouzského předsednictví EU, které začalo právě dnes. Kaczynského čerstvý výrok mu tak důvod k radosti neskýtá.
Polský prezident soudí, že Evropa se teď nachází ve stejné situaci jako v roce 2005, kdy Francouzi a Nizozemci odmítli v referendech euroústavu. Ratifikační proces se tehdy zastavil, politici si nejdříve vzali oddechový čas a pak začali pracovat na nové podobě dokumentu. Výsledkem je právě Lisabonská smlouva a Brusel nechce dopustit, aby i ona skončila v koši na odpadky.
Odhodlání hledat řešení potvrdil Nicolas Sarkozy i dnes na setkání s novináři v Paříži. Připustil ale, že během půlročního předsednictví se to nemusí povést.
Ti, kteří dělají problémy
Lisabonská smlouva má sedmadvacítku reformovat, zlepšit její fungování a mimo jiné také umožnit rozšíření. V platnost ale může vstoupit jen za předpokladu, že ji přijmou všechny členské země Unie. - český překlad Lisabonské smlouvy najdete zde
Kromě Irů, kteří svůj názor jasně vyjádřili 12. června, patří k problémovým státům i Česko. Ratifikace je zde momentálně zmrazena a politici čekají, co na dokument řekne Ústavní soud. Navíc prezident Klaus hned po irském ne prohlásil, že dohoda je mrtvá.
A teď seznam "troublemakerů" rozšířila ještě Varšava. Kaczynského podpis je přitom to jediné, co chybí, aby se Polsko zařadilo mezi země v kolonce "ratifikováno". Parlament dal dohodě zelenou už v dubnu.
"Blok fungoval, funguje a bude fungovat. Není dokonalý, ale taková komplikovaná struktura ani dokonalá být nemůže," řekl Lech Kaczynski. Jeho výroky hned přispěchal zmírnit premiér Donald Tusk. Bez ohledu na prezidentova slova je podle něj stále v zájmu Polska, aby Lisabonskou smlouvu ratifikovalo.
Sarkozyho čeká obtížný půlrok
Nicolas Sarkozy se počínaje dneškem stává na půl roku nejvýše postaveným mužem Evropské unie. Francouzi přebírají předsednictví od Slovinska a jejich prezidenta nečeká lehký úkol. "Lisabonský" zádrhel totiž zdaleka není to jediné, co Unii momentálně trápí.
Klimatické změny, vysoké ceny paliv a potravin, ilegální přistěhovalectví, obranná politika EU... To všechno jsou problémy, s nimiž chce Sarkozy během předsednictví "pohnout".
Hodlá přimět evropské politiky ke kompromisu ohledně emisí skleníkových plynů, které se mají do roku 2020 snížit o pětinu. Na téma vysokých cen potravin uspořádá Paříž v Evropském parlamentu velkou konferenci s názvem "Kdo nasytí svět?".
Šéf Elysejského paláce se také vydá do Dublinu, aby si vyslechl, jak je na tom Irsko po referendu a jaké možnosti dalšího postupu se rýsují. Původně měl jet už 11. července, vzhledem k nabité agendě ale vyrazí o deset dní později, oznámila jeho kancelář.
Ještě předtím, den před výročím pádu Bastily, bude na summitu v Paříži uvádět v život svůj projekt Unie pro Středomoří, který má zlepšit vztahy EU a států kolem Středozemního moře. Radost by mu ale mohla zkalit třeba neúčast některých vrcholných evropských politiků - projekt se totiž netěší zrovna masové podpoře.
