"Jsem přesvědčená, že stát nemůže, v podstatě ani nesmí, jakýmkoliv způsobem nařizovat rodinám, jak mají vychovávat své děti. Úloha státu je podle mého názoru někde jinde," řekla iDNES.cz poslankyně Lucie Talmanová. Podle ní je úlohou státu vytvořit maximálně vhodné podmínky pro výchovu dětí.
Ministryně přitom očekávala, že s Lucií Talmanovou by mohla v budoucnu spolupracovat. Důležitou roli ve výchově totiž podle Stehlíkové hraje právě koordinace zaměstnání a výchovy.
Tvrdí, že řadu problémů způsobuje to, že rodiče přijdou domů z práce unavení, vystresovaní a doma na ně čeká zlobivé dítě. To podle ní může vést k tomu, že rodiče častěji přistoupí k fyzickým trestům.
O svých plánech však dosud s Talmanovou nemluvila. "Paní ministryně zřejmě s takovou představou na náš výbor přijde. Nerada bych ale, aby stát říkal rodinám, co mají dělat," reagovala Talmanová.
Výbor, který řídí, je poradním orgánem Rady vlády. Jeho cílem je navrhovat kroky, které by byly zapracovány například do státní koncepce rodinné politiky a které by vedly k tomu, aby se dalo dobře sladit profesní život s výchovou dětí.
Zákaz trestů se odkládá
Ministryně Stehlíková už jednou musela upravovat svoje plány. Návrh zákona zakazující tělesné tresty zatím předkládat nebude. "Dokud nebude mít zákon dostatečnou podporu, nemá cenu ho předkládat do Sněmovny. Změně zákona musí předcházet kampaň, která by mohla vést ke změně veřejného mínění," sdělila iDNES.cz Stehlíková.
Talmanová se zákazem fyzických trestů nesouhlasí vůbec. "To je věc, která se nedá nařídit zákonem. Navíc je obtížné definovat hranici, kdy je to neškodné plácnutí přes zadeček a kdy už je to něco jiného," vysvětlila Lucie Talmanová. Stát musí mít ale podle ní možnost rychle a účinně zasáhnout, když má jakékoliv podezření z týrání dítěte.
Kampaň prevence násilí na dětech odstartuje na začátku příštího roku. Podle Stehlíkové se má zaměřit hlavně na to, jak se společnost vůči dětem chová a měla by se soustředit na zájmy dítěte.
. Lucie Talmanová o fyzických trestech
"To je věc, která se nedá nařídit zákonem"
|
"Cílem je nabídnout vědomosti, jak mají rodiče děti vychovávat, aniž by museli využít tělesné tresty. Výchova dítěte je velmi těžká a zodpovědná práce," je přesvědčená ministryně.
V závislosti na získaných financích chce Stehlíková nechat připravit letáčky, televizní spoty a organizovat odborné debaty. "Kampaň bude připravená přímo pro prostředí naší země. Chceme také oslovit známé osobnosti, které by mluvily by o výchově a svých výchovných metodách," plánuje Džamila Stehlíková.
.
Stehlíková: Dětem se může zakázat internet
Cílem kampaně, kterou spustí ministryně Džamila Stehlíková na začátku příštího roku, je především změnit vztah rodičů k výchově. Zastávat by podle ní měli takzvanou pozitivní výchovu.
Jak vypadá v praxi pozitivní výchova?
Důležitý je postoj rodičů. Rodina by měla společně trávit více času, věnovat se společným aktivitám a hodně spolu komunikovat. Děti se výsledkem pozitivní výchovy stávají zvídavější, aktivnější, sebevědomější, úspěšnější a lépe obstojí v životě.
Nehrozí pak, že v důsledku pozitivní výchovy budou děti rozmazlené?
Nenavrhujeme liberální výchovu bez hranic. Je velmi důležité nastavit dítěti hranice, jak se má chovat. Tyto hranice je nutné určit již v raném dětství, do jednoho, respektive tří let. Dítě musí vědět, kdy má jít spát, jak se má chovat v obchodě. Můžeme být svědky scén dětí v obchodě, které chtějí bonbony, které mu rodič nemůže koupit. To právě znamená, že nemá nastavené od malička hranice.
Jaký postup tedy v tomto případě navrhujete?
Děti jsou nejčastěji trestány za známky ve škole a kázeňské přestupky. Paleta alternativních trestů je široká, může to být například zákaz internetu nebo chození ven. Tresty ale jednoznačně musí být systematické a jednotné. Tak aby dítě vědělo, že pokud provede určitý přestupek, bude následovat trest. Na dítě pak stačí zvednout hlas nebo se zamračit a zachová se jinak. Dítě si musí zvyknout, kde jsou mantinely.
Jaká je situace v ostatních zemích Evropy?
Tělesné tresty jsou zakázány v 18 zemích Evropy, v každé zemi ale fungují jiným způsobem. Například Anglie zastává naprosto liberální výchovu a podle toho se děti chovají, jiná je ale situace v Německu, kde je důraz kladen na pořádek. ČR se blíží spíše tomuto modelu.
Jak probíhalo zavádění zákazu v těchto zemích?
Ve většině zemí předcházela zákazu dlouhodobá kampaň o výchově, což chceme udělat i u nás. Je třeba reagovat na výzkumy mínění. V současné době není možné zákaz zavést, protože s ním většina veřejnosti nesouhlasí. Situace je lepší ve větších městech, především v Praze a Brně, ale například na vesnicích s tělesnými tresty stále souhlasí 80 procent rodičů. Pokud se tento názor nezmění, nepřinese zákaz správný efekt. Například v Chorvatsku, kde změna legislativy proběhla bez kampaně a velmi rychle, během několika měsíců, je efekt velmi malý.
|
Tvrdí, že řadu problémů způsobuje to, že rodiče přijdou domů z práce unavení, vystresovaní a doma na ně čeká zlobivé dítě. To podle ní může vést k tomu, že rodiče častěji přistoupí k fyzickým trestům. 
Talmanová se zákazem fyzických trestů nesouhlasí vůbec. "To je věc, která se nedá nařídit zákonem. Navíc je obtížné definovat hranici, kdy je to neškodné plácnutí přes zadeček a kdy už je to něco jiného," vysvětlila Lucie Talmanová. Stát musí mít ale podle ní možnost rychle a účinně zasáhnout, když má jakékoliv podezření z týrání dítěte. 
