Jenže netrvalo to ani pár hodin od chvíle, kdy přišly první informace o irském NE, a vládní politici mají velký problém – nevědí, co mají dál s Lisabonskou smlouvou dělat.
Přední politici ODS dali totiž vzápětí najevo, že smlouva, která přenáší část národních pravomocí na Evropskou unii, je podle nich "odpískaná".
"Jestliže to jedna země odmítne, tak to znamená konec celého projektu. Nemá žádný smysl pokračovat v ratifikaci mrtvého dokumentu," řekl MF DNES místopředseda ODS a ministr práce Petr Nečas. Irské NE podle něho musí vážit stejně jako dřívější odmítnutí původního návrhu evropské ústavy.
Obdobně se později vyjádřil i premiér Mirek Topolánek. "Irské NE v žádném případě nepovažujeme za méně závažné než předchozí francouzská a nizozemská NE," uvedl předseda vlády.
V jeho straně je řada odpůrců Lisabonské smlouvy počínaje prezidentem Václavem Klausem přes senátory, kteří smlouvu poslali k posouzení českému Ústavnímu soudu, až po některé poslance ODS, kteří proti smlouvě protestují, i když na její podobu kývl jejich předseda.
"Já bych Irům za to, co udělali, na dálku poděkoval," řekl třeba poslanec Vlastimil Tlustý.
Zelení a ČSSD: Musíme smlouvu schvalovat dál
Ke konfliktu se teď schyluje mezi ODS a zelenými. Ti totiž trvají na tom, že se má Lisabonská smlouva v Česku schválit. "A to co nejrychleji, aby se to stihlo ještě do konce tohoto roku," řekl MF DNES místopředseda zelených a ministr školství Ondřej Liška.
Podle něho se totiž nyní v Unii bude jednat o možnosti, jak to zařídit, aby Irové svůj postoj přehodnotili. Další možností podle něho je, že by smlouva platila pro všechny ostatní, kdo smlouvu schválí – zatímco pro Iry ne.
Pokračovat ve schvalování Lisabonské smlouvy doporučuje kromě zelených i opoziční ČSSD. "Evropská komise musí zjistit, jaké jsou příčiny irského NE, a nabídnout Irsku řešení, aby se někdy za půl roku nebo za rok mohlo hlasování zopakovat," navrhuje šéf opoziční sociální demokracie Jiří Paroubek.
Lidovecký ministr Cyril Svoboda míní, že Evropská unie by už příští týden na svém summitu měla řešit, jaký navrhne "plán B", aby alespoň principy, s nimiž Lisabonská smlouva počítá, mohly platit.
Předsednictví EU bude poznamenáno spory
Obhájci smlouvy popírají, že by jejich tvrdošíjná snaha smlouvu prosadit, i když ji jedna země vetovala, dávala za pravdu kritikům Unie, že demokracie v ní má trochu jinou podobu – hlasuje se, dokud všichni nakonec neřeknou ANO.
Pro české politiky je irské NE důležitou zprávou i proto, že Česko bude od ledna 2009 půl roku Unii předsedat. Pokud nezačne smlouva v té době platit, což je nyní prakticky jisté, stane se český premiér na půl roku nejmocnějším mužem Evropské unie. Bude jí půl roku předsedat namísto stálého předsedy Evropské rady, v podstatě "evropského prezidenta", který měl tuto roli převzít podle Lisabonské smlouvy.
A už nyní je zřejmé, že české předsednictví Unie bude velmi poznamenáno spory o tom, co by mělo být s Unií dál. Bez ohledu na to, jestli Lisabonskou smlouvu český parlament ještě schvalovat bude, či už ne.
. o co jde v lisabonské smlouvěEvropský prezident Evropský ministr zahraničí Zeštíhlení Evropské komise Vlivnější europoslanci Méně práva veta Charta práv obyvatel Unie |
