"Důvodem je postoj ministerstva zdravotnictví, které opakovaně odmítá zásadní připomínky univerzit," vysvětlil mluvčí Univerzity Karlovy (UK) Václav Hájek.
Podle Ondřeje Suchánka, člena Akademického senátu UK, je hlavním požadavkem, aby univerzita měla možnost řídit, ovlivňovat a nést odpovědnost za výuku a vědu. "V současné době to zaručeno není," řekl iDNES.cz Suchánek.
Přerušení výuky je podle senátu nejčernějším řešením. "Pevně věříme, že k tomu nedojde, že bude možné o tom jednat. Chápeme, že to je velice radikální krok, na který zkrátka česká společnost nemůže přistoupit. Je to určitá výstraha," vysvětlil Ondřej Suchánek.
Akademický senát doufá, že se podaří rozvinout konstruktivní dialog mezi oběma stranami, který povede ke konsenzu obou.
Univerzity prosazují nemocnice jako veřejné neziskové organizace, jak je to podle nich všude v Evropě běžné, ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) trvá na akciových společnostech s menšinovým podílem univerzitních nemocnic.
Podle Julínka se jedná o selhání rektora univerzity. "Domluvili jsme se na nějakém dialogu a na konkrétním připomínkování zákona tak, aby veškeré obavy, které univerzity vyslovily, byly vyřešeny," řekl iDNES.cz Tomáš Julínek.
Podle něj se pracovníci ministerstva zdravotnictví pravidelně schází s akademickými pracovníky, ministr se sešel také se studenty medicíny. "Domluvili jsme se na normálním věcném dialogu," uvedl Julínek.
Podle ministra je paradoxní to, že hrozba UK se objevila v době, kdy se ministerstvo a univerzity snaží o dohodu.
Podle rektora UK Václava Hampla jsou ale požadavky senátu oprávněné. "Vývoj jednání univerzit s ministerstvem zdravotnictví ukazuje, že zásadní obavy univerzit z proměny fakultních nemocnic na akciové společnosti jsou oprávněné," uvedl Hampl v tiskovém prohlášení.
"Změna dnešního stavu, kdy fakultní nemocnice jsou příspěvkovými organizacemi, je nutná, ale do podoby veřejnoprávních institucí, která je v evropském kontextu obvyklá," stojí dále v prohlášení.
K UK se možná přidají i zbylé dvě fakulty
V ČR je nyní sedm lékařských fakult. Pět z nich jich spadá pod UK - tři fakulty jsou v Praze, další v Plzni a Hradci Králové, kde je rovněž farmaceutická fakulta.
Zbylé dvě lékařské fakulty jsou na Masarykově univerzitě v Brně (MU) a na Univerzitě Palackého v Olomouci (UPOL). Je možné, že i ony dojdou ke stejnému rozhodnutí jako UK.
"Touto otázkou se bude zabývat akademický senát, výsledek nelze předjímat. Každopádně jsme ale s postupem UK solidární a k jejich rozhodnutí budeme přihlížet," řekl iDNES.cz mluvčí UPOL Ondřej Málek.
Málek připustil, že je ve hře i to, že by se lékařská fakulta UPOL k ukončení klinické výuky připojila. Senát by měl zasednout příští týden.
Vyjádření děkana lékařské fakulty MU se nepodařilo získat, až do začátku června je v zahraničí.
Proti reformě jsou i studenti
Proti Julínkovým záměrům protestovali v úterý studenti lékařských fakult z celé republiky. Pod petici "proti univerzitním nemocnicím bez univerzit" získali 4500 podpisů. Studenti vyzvali Julínka k dialogu o připravovaných reformách.
Podpořili je i zástupci lékařů, například profesor Pavel Pafko a profesor Pavel Klener. - čtěte Medici vyvěsili transparent a zahájili protesty proti Julínkovým plánům
Dialog požadují také profesoři, poslanci a ředitelé nemocnic přímo řízených ministerstvem, kteří na středečním shromáždění požádali Julínka o vysvětlení. Julínek trval na akciových společnostech jako nejvhodnější formě.
UK již dříve uvedla, že se obává, že v situaci minoritního akcionáře se sníží vliv univerzity na zabezpečení výuky studentů lékařských a farmaceutických fakult i na uskutečňování vědy a výzkumu.
"Návrh v současném znění vnímáme jako ohrožení výuky a výzkumu na lékařských fakultách," sdělil iDNES.cz mluvčí Lékařské fakulty UK v Plzni Antonín Zicha.
Navíc podle univerzity nebude možné ovlivnit organizační strukturu odborných pracovišť nemocnice ani personální politiku a UK nebude moci garantovat úroveň zdravotnické péče v takovéto nemocnici.
