Pond názvem Bílá kniha terciárního vzdělávání ji vypracoval tým expertů z ministerstva školství. Projekt počítá s takzvaným "odloženým školným", které funguje například v Austrálii.
Student by mohl zaplatit už v průběhu studia nebo by si peníze vypůjčil. Stát by pro to garantoval speciální půjčky s nízkým úrokem. Dlužník by pak začal školné splácet až v momentě, kdy nastoupí do zaměstnání a dosáhne určité výše platu (například průměrné mzdy).
"Půjčka na odložené školné není hypotéka, u které člověk musí platit bez ohledu na to, jestli peníze má, nebo nemá," říká autor autor návrhu Daniel Münich.
Kdyby se absolvent s dostatečnými příjmy vyhýbal placení, byl by na tom jako každý dlužník. Mohl by následovat soud a exekuce majetku. Výši ročního školného by si určovaly samy školy, ale neměla by překročit hranici aktuálního průměrného platu vysokoškoláka.
Systém školného pomáhal Čechům připravovat profesor ekonomie Nicholas Baar z Velké Británie. "Navrhl ty nejlépe fungující systémy financování vysokého školství, například v Maďarsku a v Austrálii," říká analytička Simona Weidnerová, spoluautorka Bílé knihy.
Zároveň zdůrazňuje, že zavedení školného musí předcházet vytvoření systému studentských půjček a sociálních stipendií. Tvůrci reformy věří, že školné přinese vysokým školám více peněz, což zvýší jejich kvalitu.
I když je školné součástí reformy, kterou ministerstvo chystá, sám ministr už několikrát opakoval, že tato vláda je nezavede. "Není to v programovém prohlášení. Ale samozřejmě nebráníme se diskusi o něm a jeho přípravě," říká ministr Ondřej Liška.
První verzi knihy ministerstvo představí 12. května. Do konce roku by dokument měla dostat na stůl vláda. Kdyby se o odloženém školném nyní hlasovalo ve Sněmovně, nejspíš by neprošlo. Jednoznačně pro je jen ODS.
