Problém je nyní především u praktických lékařů. Obor pro mladé lékaře není atraktivní. Podle praktického lékaře z Dolní Bělé na Plzeňsku Tomáše Křiklána je věkový průměr praktických lékařů vysoký.
"Těch, kteří odcházejí do důchodu, je více než těch, kteří nově nastoupí. Je to problematický stav," je přesvědčen Křiklán.
Mladým lékařům chybí motivace do oboru nastoupit. "Pro mladé je výhodnější nastoupit do nemocnice, berou to i jako důležitější práci. Navíc pozice praktických lékařů hodně utrpěla na pověsti," míní Tomáš Křiklán.
Podle jeho slov je mylnou představou praktický lékař, který plní spíše funkci dispečera a určuje, jaká následná péče je nejvhodnější.
Podle ministra zdravotnictví Tomáše Julínka se chystají v této oblasti výrazné změny. "Chceme zavést nástroje, které by vzdělávání praktiků podpořily," uvedl Julínek. Ministr navrhuje, aby stát dával na specializační vzdělávání lékařů a sester ročně půl miliardy korun. Zatím neplatí nic.
Ministerstvo plánuje zavést rezidenční místa, která by měla motivovat mladé lékaře pro vstup do lékařských oborů, v nichž trvale pracovní místa chybí. "Pracoviště by získalo na tato místa peníze ze státního fondu, které by byly určeny jednak na plat lékaře a pro pracoviště na náklady se vzděláváním mladého lékaře," informovala náměstkyně pro zdravotní péči Markéta Hellerová.
O rezidenční místa by se mohla přihlásit každá nemocnice, která splní podmínky. Návrh předpokládá, že na jedno rezidenční místo by šlo měsíčně zhruba 25 tisíc korun.
Ministerstvo chce změny také pro čerstvě vystudované stomatology a farmaceuty. Až dosud si mohou vlastní ordinaci či lékárnu otevřít až po třech letech praxe u starších kolegů. "To není nikde jinde v Evropě není. Mají jinak nastavený systém vzdělávání a už po dokončení studií jsou připraveni mít vlastní praxi. Na kvalitu by to nemělo vliv," míní Hellerová.
Lékaři by podle návrhů mohli také začít vykonávat po dvou letech přípravy na atestaci některé úkony samostatně. "Nyní nesmí po celou dobu pěti nebo šesti let vykonávat bez odborného dohledu. Po dvou letech už mají za sebou dostatečnou praxi," upozorňuje Markéta Hellerová.
Ministerstvo se tak chce vrátit k dřívějšímu systému, kdy lékař absolvoval první atestaci již po dvou letech a získal určité kompetence. "Zkouška ale zůstane jen jedna, po pěti nebo šesti letech. To je nařízení evropské směrnice," vysvětlila Hellerová.
Ministerstvo zdravotnictví by v budoucnu chtělo také zvýšit počet akreditovaných atestačních středisek. Nově by bylo možné získat akreditaci pouze na část programu.
Zákon o vzdělávání lékařů a nelékařských profesí, který sladil vzdělávání ve zdravotnictví s pravidly EU, platí od roku 2004. V praxi se ale podle Julínka ukázal "v mnoha ohledech jako vadný". Situaci má upravit novela, kterou nyní projednávají zákonodárci.
Pokud návrhy projdou sněmovnou a schválí je i prezident republiky, měly by platit od roku 2009. Julínek věří, že jeho záměry sněmovna podpoří a lékařská veřejnost přijme.
