Lochmann se začal v úterý u Městského soudu v Praze zpovídat z toho, že si u pražské bezpečnostní agentury objednal vraždu svého nadřízeného - předsedy představenstva firmy Aquatest Jiřího Jelínka.
„Cítím se zcela nevinný! Nepopírám kontakty s bezpečnostní agenturou, nechtěl jsem ale nikomu způsobit újmu. Byl to jen žert, mystifikace, sociologický experiment,“ vysvětloval soudci Lochmann, proč posílal - z e-mailové adresy smyšlené Dagmar Řezníčkové - agentuře žádost, aby Jelínka zlikvidovala.
Aby dodal svému vysvětlení na důvěryhodnosti, připomněl své další žertíky.
„Mám rád takové kavárenské historky a černý humor. Známému jsem například nechal vytisknout parte a potom jsem mu ho s náležitým komentářem předal. Nebo jsem zaparkoval auto jinde, než bylo obvyklé, a pak jsem poslal manželku, aby nahlásila, že nám ho ukradli,“ vybavoval si Lochmann svoje předchozí kanadské vtipy.
„Skončil bych, až by mě to přestalo bavit“
Jenže tentokrát mu „fór“ neprošel. Zvlášť když státní zástupkyně Margita Kralická v obžalobě zmínila, jak daleko se Lochmann v přípravě vraždy dostal.
Na holešovickém nádraží loni v červenci do schránky uložil 50 tisíc korun, které agentuře měly posloužit jako záloha na výdaje spojené se sledováním potenciální oběti. Celkem by ho pak vražda nadřízeného přišla na milion korun.
„Skončil bych, až by mě to přestalo bavit. A ta chvíle už se blížila. Nenapadá mě nic, co bych smrtí doktora Jelínka získal,“ bránil se Lochmann a po krátkém zaváhání dodal: „Jenom problémy.“
Když soudce Petr Braun předčítal svědectví kolegů Jana Lochmanna a Jiřího Jelínka, nevybavil si nikdo z nich důvod, proč by si měl obžalovaný přát fyzickou likvidaci svého nadřízeného.
„Přímo od doktora Jelínka jsem slyšel, že mezi nimi nikdy neexistovaly problémy a že on dokonce Lochmanna v jeho funkci protežoval,“ citoval Braun výpověď jednoho z akcionářů společnosti Aquatest Jiřího Vávry.
Na to obžalovaný mezi dvěma justičními strážci jen souhlasně pokyvoval hlavou. „Náš vztah byl přátelský, dokonce nadstandardní. Téměř denně jsme řešili pracovní problémy,“ líčil vzájemné kontakty Lochmann, jenž byl podle výpovědi jedné svědkyně v roce 2006 nejlépe placeným mužem ve firmě, která se věnuje ekologii a geologii.
Chtěl získat akcie firmy?
Policisté, které na podezřelé e-maily upozornila bezpečnostní agentura, teorii o žertu tak úplně neuvěřili.
Proto se svědků vyptávali na prodej většinového balíku akcií firmy Aquatest. Ty drží prozatím v rukou společnost AQG a plánuje se jich zbavit. „Jednatelka AQG o tom mluvila jako s možným zájemcem také s inženýrem Lochmannem,“ zaznělo v úterý dopoledne několikrát soudní síní.
Jenže nikdo z mnoha vyslechnutých zaměstnanců, šéfů a zástupců společnosti Aquatest či AQG nemohl takovou domněnku potvrdit.
Naopak se objevily hlasy, že si vedení společnosti přálo, aby obžalovaný Jan Lochmann nějaké akcie firmy získal. „Byl ambiciózní, proto jsme ho chtěli vtáhnout do vedení a spolumajitelství,“ vypověděl například technický ředitel Jiří Šíma.
Všichni svědci ostatně popisovali Lochmanna jako opravdového profesionála. „Byl nekompromisní na zaměstnance a výborný při vyjednávání. Dokázal se naprosto koncentrovat,“ popsala ho ekonomická ředitelka Jana Částková.
Zato Lochmannovy záliby v kanadských žertících si zřejmě v zaměstnání nevšiml nikdo. „Nikdy se nechoval extravagantně a ani nevím nic o jeho smyslu pro černý humor,“ přiznal Šíma.
Kolegové mohli rozebírat Lochmannovu osobnost jen z pracovních schůzek, dva znalci z oboru psychologie a psychiatrie ovšem obžalovaného prozkoumali odborně. A nenašli nic závadného.
. Svědkyně o Janu Lochmannovi:Byl nekompromisní na zaměstnance a výborný při vyjednávání. Dokázal se naprosto koncentrovat. |
Psychiatr Antonín Brzek doložil, že objednávku vraždy Jiřího Jelínka nemůže čtyřicetiletý muž svést ani na duševní nemoc, ani na vliv alkoholu nebo drog.
Petr Weiss pak naznačil, že ve vypjatých situacích může mít nadprůměrně inteligentní Lochmann částečně agresivní sklony. „Není však nebezpečný,“ zdůraznil Weiss.
Posudek, ale především zaplacená kauce 600 tisíc korun v úterý pomohly Janu Lochmannovi na svobodu. Opustil tak vazbu, kde trávil čas od loňského 25. července.
Než soudce vynese rozsudek, musí ještě vyslechnout přes telefon důležitého svědka, který si přál zůstat v utajení.
