"Teherán možná v minulosti pozastavil obohacování uranu, ale poté s ním zase začal," řekl Barak vojenskému rozhlasu. Obohacený uran je pro výrobu jaderné bomby nezbytný.
Ve zprávě šestnácti amerických tajných služeb stojí, že Írán přestal usilovat o jadernou zbraň v roce 2003. Ale i tak je schopen mít ji do tří až osmi let. - více zde
Íránci jsou s obsahem zprávy spokojeni. "Přirozeně vítám, jestliže země, které měly v minulosti pochyby o Íránu, nyní svůj postoj realisticky mění," řekl ministr zahraničí Manúčehr Mottakí státnímu rozhlasu.
Tentokrát proti Bushovi
Rozvědky se tentokrát nedržely rétoriky Bílého domu, upozornila agentura Reuters. Bushova administrativa zůstává k íránskému vojenskému programu dosti skeptická - země vedená prezidentem Mahmúdem Ahmadínežádem je pro ni součástí tzv. osy zla, před kterou je třeba se chránit - kupříkladu protiraketovými základnami ve střední Evropě.
Teherán provozuje asi 3 000 odstředivek k obohacování uranu. To je nezbytné minimum pro získání atomové bomby. Prezident Ahmadínežád ale tvrdí, že nukleární aktivity jeho země jsou čistě mírové a Írán má na ně právo.
Rada bezpečnosti už se pokusila Teherán potrestat - od loňského prosince na něj uvalila dvoje sankce. Ale Ahmadínežád s obohacováním uranu nepřestal - naopak ho ještě rozšířil. Teď se uvažuje o třetí dávce sankcí. Ty by ale nemusely být vůbec schváleny - kvůli postoji Ruska a Číny, stálých členů Rady bezpečnosti s právem veta.
Čínský ministr zahraničí Jang Ťie-čch' si v pondělí telefonoval s šéfkou americké diplomacie Condoleezzou Riceovou a řekl jí, že Peking postoj vůči Íránu nemění. "Problém se musí řešit diplomaticky. Čína si přeje, aby na Blízkém východě panoval mír a stabilita a aby byl celosvětově zachován režim nešíření jaderných zbraní," řekl Jang.
O diplomatickém řešení hovoří také Spojené státy, ale podobně jako Izrael přitom nevylučují možnost útoku na Írán.
