Kromě podobných televizních spotů mohou diváci sledovat i debaty zástupců stran. A také zpravodajství - nepřiznanou, ale zřejmě nejdůležitější součást předvolebního boje.
"Televizní debaty sleduje od 10 do 30 procent diváků," říká Valerij Fjodorov, ředitel sociologického střediska VCIOM. Nejčastěji se podle něj dívají lidé, kteří už se rozhodli jít volit a většinou už také vědí koho.
Debaty bojkotují, přesto v nich bodují
Úsměv na sociologově tváři pak vyvolává fakt, že ačkoliv se politici nejsilnější strany Jednotné Rusko rozhodli televizních diskusí neúčastnit, respondenti v průzkumech pravidelně odpovídají, že právě zástupce této strany byl v poslední debatě nejúspěšnější.
"Je v tom paradox. Tito voliči zřejmě debaty nechápou jako něco odděleného. Prostě předpokládají, že Jednotné Rusko je nejlepší a jeho zástupce tedy musí být nejlepší i v televizní debatě," myslí si Fjodorov.
Poté, co Jednotné Rusko, bezkonkurenční favorit voleb, oznámilo, že se debat nehodlá účastnit, byly diskuse přesunuty z večerních hlavních vysílacích časů do méně atraktivních. - více zde
Státní televizní stanice také v několika blocích vysílají předvolební reklamní spoty politických stran. "Zase nám v průzkumu vyšlo, že lidé nejlépe přijímají reklamu Jednotného Ruska," poznamenal ředitel VCIOM.
Znamená to podle něj především, že televizní debaty ani spoty nemohou rozhodování ruských voličů nějakým zásadním způsobem ovlivnit. "Svůj názor už lidé mají. Tyto formy agitace mohou mít vliv jen na výsledek malých stran, které bojují o překonání hranice nutné pro vstup do Státní dumy," vysvětlil.
Putinovci vyhrají na celé čáře
Jednotné Rusko do voleb vedené prezidentem Vladimirem Putinem by podle posledního průzkumu VCIOM volilo 56 procent lidí. Okolo hranice sedmi procent, jejíž překonání je podmínkou vstupu do parlamentu, se pohybuje Komunistická strana Ruské federace Gennadije Zjugovanova a Liberálně demokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského. Za ni kandiduje i Andrej Lugovoj, muž podezřelý z vraždy bývalého agenta Litviněnka. - více zde
Sociolog Fjodorov také připomněl, že v televizním zpravodajství dostávají Putin, Jednotné Rusko a různá prokremelská sdružení výrazně větší prostor, než představitelé jiných stran a hnutí.
"Formálně se to nechápe jako předvolební kampaň, stejně jako nedávná přímá televizní diskuse prezidenta s občany. Ta se konala už poté, co Putin oznámil, že povede Jednotné Rusko do voleb. Sám si srovnejte, co se děje ve skutečnosti," poznamenal.
Podle sociologa ruská veřejnost velmi často politiku vnímá především jako to, co ukazují televizní zprávy. "Nikoho příliš nezajímají volební programy, koncepce, dlouhé proslovy. Politika, to jsou zprávy," míní Fjodorov.
Své o tom ví i opoziční Svaz pravicových sil (SPS). Jeden z jeho lídrů Boris Němcov v první televizní debatě na počátku listopadu ostře kritizoval politiku Jednotného Ruska i Putina osobně. Státní televize pak začaly vysílat sérii reportáží o údajné odpovědnosti tehdy ještě neexistující SPS za ekonomické potíže 90. let, o pochybném vedení předvolební kampaně strany i o tom, jak prý zrazuje své voliče.
