Díky novým komunikačním technologiím jsou pokračující demonstrace proti vojenskému režimu v Barmě vidět po celém světě. Zcela jinak tomu bylo v roce 1988 před rozšířením internetu, kdy se do světa dostalo jen málo informací z tehdejších krvavých represí v této asijské zemi, píše agentura AFP.
Vlna protestů, kterou dnes násilně potlačovala policie, je srovnatelná s prodemokratickým hnutím v srpnu 1988, které vojáci utopili v krvi.
Jako před téměř 20 lety se staly ekonomické požadavky roznětkou k nepokojům v zemi, kde každá čtvrtá rodina žije pod hranicí bídy.
Oproti roku 1988 však nyní pomocí mobilů, digitálních kamer a dalších moderních technologií procházejí sítí místní cenzury snímky a informace, které svědčí o tamním dění.
"Díky technologiím je situace zcela jiná. V celém světě může každý pomocí internetu sledovat, co se v Barmě děje," vysvětluje Said Win, šéfredaktor tiskové skupiny barmských emigrantů Mizzima News se sídlem v Indii.
"Je to skutečně výsledek globalizace. Ať junta chce nebo nechce, barmská vláda již nemůže izolovat zemi od zbytku světa," dodává.
Od začátku protestů v srpnu proti zvýšení cen dopravy přitom vojenský režim výrazně omezil přístup na internet.
Ovšem zhruba 200 internetových kaváren dále fungovalo v největším barmském městě Rangúnu, což umožnilo studentům šířit po světě videa a fotografie, které pořídili svými mobily a kamerami.
Například redakce Gazette de Mandalay se sídlem v Kalifornii obdržela desítky fotografií a videozáběrů zaslaných z Barmy, která od roku 1962 žije pod útiskem vojenského režimu a kterou OSN zařadila mezi 20 nejchudších zemí světa.
Podle organizace Reportéři bez hranic (RSF) se sídlem v Paříži je Barma rájem cenzorů a jednou ze zemí světa, kde je nejmenší svoboda tisku.
