V květnu 1997, sedmnáct měsíců po podpisu Daytonské smlouvy, která ukončila bosenskou válku, se v zahradě Elysejského paláce v Paříži sešli francouzský prezident Jacques Chirac, americký prezident Bill Clinton, britský ministerský předseda Tony Blair a německý kancléř Helmut Kohl.
Chirac byl vzteklý kvůli dvěma francouzským pilotům, které v roce 1995 sestřelili bosenští Srbové a vzali je jako rukojmí, píše Hartmannová. Francouzský prezident prý žádal protiakci, chtěl dopadnout bývalého předáka bosenských Srbů Radovana Karadžiče. Jenže...
"Bill Clinton zdůraznil, že operace nemůže být provedena, aniž by byli informováni Rusové. A Moskva rozhodně odmítala Karadžičovo zatčení - bývala by ho varovala," napsala Florence Hartmannová. "Clinton na tom trval a Blair ho podporoval. Chirac se nakonec vzdal," líčí autorka v nové knize, kterou pod názvem Mír a trest vydala v Paříži.
Radovan Karadžič je i dnes, skoro dvanáct let po Daytonu, na svobodě. Haagský tribunál ho viní z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti - včetně spáchání genocidy na Chorvatech a Muslimech. V každém případě jde o muže spoluzodpovědného za největší zvěrstva, která se v Evropě odehrála od druhé světové války.
Jelcin řekl, že pošlou letadlo
"Boris Jelcin (tehdejší ruský prezident - pozn. red.) mi řekl, že Karadžič toho ví příliš mnoho na Slobodana Miloševiče. Varoval mě, že v případě nutnosti pošle do Bosny letadlo, které Karadžiče vyzvedne. Nikdy prý nedopustí, aby byl zatčen," vylíčil pak Chirac hlavní haagské žalobkyni Carle del Ponteové.
V listopadu 1997, kdy se v Bosně konaly první poválečné volby, ruské letadlo přepravilo Karadžiče na několik měsíců do Běloruska, aby byl mimo nebezpečí.
Hartmannová také popisuje, jak světoví lídři obviňovali jeden druhého. Chirac del Ponteové řekl, že podle jeho názoru uzavřely Spojené státy nějakou tajnou smlouvu, že nechají Karadžiče být. Americký generál Wesley Clark zase tvrdil, že jestli má někdo nějakou smlouvu, jsou to Francouzi. Slíbili prý, že bosenskosrbského exprezidenta ani jeho generála Ratka Mladiče nebudou honit, aby dosáhli propuštění svých dvou pilotů.
Před třemi lety se prý Carla del Ponteová dozvěděla o chystaném zatčení Karadžiče v Bosně a Hercegovině. "Jenže zasáhli Američané a operaci přerušili. Informace byla okamžitě doručena veliteli jednotek NATO v Bosně a Hercegovině a za několik hodin už nad oblastí létal vrtulník, aby Karadžiče varoval," napsala Florence Hartmannová.
Dva z největších zločinců. Stále na svobodě
Radovan Karadžič a bývalý generál Ratko Mladič zůstávají nejhledanějšími zločinci bosenské války. Některé důležité figury krvavého konfliktu už skončily za mřížemi haagských cel - včetně jugoslávského exprezidenta Miloševiče, který v Haagu zemřel - ti dva ale stále unikají. Carla del Ponteová je přesvědčená, že Mladič se ukrývá v Srbsku, Karadžič podle ní může být v Bosně anebo Černé Hoře.
Bělehrad pořád není schopen - či spíše ochoten - tyto muže, zodpovědné mimo jiné za genocidu ve Srebrenici v roce 1995, chytit a vydat. Evropská unie proto loni se Srbskem přerušila přístupové rozhovory. Ale Srbové pak koncem letošního května vydali další důležitou personu - bývalého Mladičova pobočníka Zdravka Tolimira. Unie tudíž rozhodla o obnovení rozhovorů, akcentovala nicméně, že požadavek na vydání Karadžiče s Mladičem stále trvá. - více zde
