"Byla to nehoda jako každá jiná. Kdyby tam nebyl ústavní činitel, tak se to nijak nelišilo. Postup při vyšetřování byl stejný," vzpomíná Josef Bláha, který nehodu z 1. září 1992 vyšetřoval.
"Vybavuji si, že nebyl připoutaný, protože vypadl z vozu. Kdyby byl připoutaný, tak se mu asi nic nestalo, protože to auto bylo celkem bezpečné," řekl iDNES.cz bývalý policista, nyní už v důchodu.
Zatímco šofér vyvázl s lehkým zraněním. Dubček, který seděl na zadním sedadle, skončil těžce zraněný deset metrů od vozu. Zemřel 7. listopadu 1992 v pražské nemocnici Na Homolce.
Vyšetřování skončilo s tím, že Dubčekův řidič jel příliš rychle a v dešti nezvládl tzv.aquaplaning - na silnici bylo tolik vody, že pneumatiky ztratily kontakt s vozovkou.
Je to nebezpečný úsek, znělo po nehodě
Ihned po nehodě se objevily hlasy, že úsek je nebezpečný a je nutná jeho změna. Ty ještě zesílily po dalších nehodách. Vážně tu boural herec Petr Haničinec. V roce 1995 se tu stala hromadná nehoda 40 aut, další řetězová nehoda následovala v roce 2001. - více zde
Na místo se sjeli psychotronici s virgulemi, kteří mluvili o špatné geopatogenní zóně.
"Řidič při jízdě sice nedrží virguli, ale v činnosti jsou právě ty svalové partie, které reagují na geoanomální zóny při práci s virgulí. Je tedy nasnadě, že při průjezdu vysokou rychlostí nad silným geologickým zlomem či jinou anomálií řidič svírající volant určitou silou může reagovat různě velkým záškubem některého svalu v předloktí. To může vést k náhlému trhnutí volantem a v případě dalších okolností k havárii," lze nalézt na internetu v souvislosti s nehodou u Humpolce.
Přestože úsek vypadá na první pohled stále stejně, ke změnám tu přeci jen došlo. "Voda se dnes odvádí jinak. Dělají se drážky na silnici, které ji odvádějí do stran. To tehdy nebylo," připomíná bývalý vyšetřovatel Bláha.
Změnilo se ale i klopení zatáčky. "Po nehodě pana Dubčeka byla celá ta zatáčka docela razantně přestavěná. Neznamená to ale, že by ji někdo posunul nebo narovnal," řekl iDNES.cz Jaroslav Heinrich z Centra dopravního výzkumu.
Podle něj existují tzv. přechodníky mezi rovným úsekem dálnice a zatáčkou. Právě ten se na 88. kilometru změnil.
"Když to řeknu laicky, tak se při rekonstrukci jedna strana jízdního pásu navýšila a druhá snížila," vysvětluje Heinrich.
Policie: Je to běžný úsek dálnice D1
Nyní policie nevnímá zatáčku před Humpolcem jako zvlášť kritický úsek, kde by řidiči bourali častěji než jinde na dálnici D1.
"Je to běžný úsek. Problémy jsou spíš někde jinde. Pokud si dobře vzpomínám, tak to tenkrát bylo za hustého deště. To můžete vyletět kdekoliv, když v takovém počasí pojedete rychle," říká vedoucí dálniční policie v Bernarticích Vladislav Doležal.
Bývalý vyšetřovatel nehody Alexandra Dubčeka navíc připomíná, že na počátku devadesátých let byla jiná doba než nyní.
"V té době se začala používat silná auta, měnila se rychlost, objevily se široké gumy a žádný s tím neměl velké zkušenosti. Nikdo si neuvědomil, že by mohl nastat nějaký aquaplaning. Na škodovkách k tomu mohlo dojít jen těžko," tvrdí Bláha.
Přesto měl být zřejmě Dubčekův řidič na podobnou možnost připraven.
"Řidiči určení k řízení těchto vozidel jsou podrobováni pravidelnému odbornému výcviku zaměřenému na zvládání vozidla v extrémních dopravních i povětrnostních podmínkách," tvrdil po nehodě tehdejší federální ministr vnitra Petr Čermák.
