Aby se Gül stal rovnou prezidentem, potřeboval v úvodním kole získat 367 z celkových 550 hlasů. Jeho partaj má však v zákonodárném sboru "pouze" 341 poslanců.
Stejná situace pravděpodobně nastane i v kole druhém. Ve třetím však ke zvolení nové hlavy státu stačí prostá většina poslanců. A tou AKP disponuje.
Turci měli vybrat nového prezidenta už v dubnu. Jenže právě kandidatura Abdullaha Güla tehdy vyvolala politickou krizi, která vyvrcholila červencovými předčasnými volbami.
Opozice vyčítá Gülovi i Straně spravedlnosti a rozvoje přílišný příklon k náboženství. Bojí se, že pokud AKP obsadí obě nejdůležitější funkce ve státě - tedy premiérskou i prezidentskou - Turecko se bude stále více islamizovat. Přísně sekulární charakter země je přitom dědictvím po jejím zakladateli Atatürkovi.
Ženy mají například zakázáno chodit do škol a na úřady zahaleny v muslimském šátku. Právě šátek je trnem v oku Gülových odpůrců. Ministrova manželka v něm totiž chodí - a neodkládá ho ani při oficiálních příležitostech.
Gülovi, stejně jako premiéru Erdoganovi, vyčítají islamistickou minulost a přesvědčení. Když Abdullah Gül oznámil, že jde do jarních prezidentských voleb, v Istanbulu a Ankaře proti tomu demonstrovaly statisíce lidí.
Politická krize nakonec vyústila až v předčasné volby. Konaly se 22. července a AKP v nich přesvědčivě zvítězila. Jejím esem v rukávu je totiž ekonomický růst, snižující se nezaměstnanost a naopak rostoucí životní standard Turků. Erdoganův kabinet podporuje soukromé podnikání a navíc usiluje o členství v Evropské unii.
Druhé kolo prezidentské volby je plánováno na pátek a s největší pravděpodobností proběhne stejně jako to dnešní. Příští týden by však mělo být rozhodnuto: ve třetím kole, které se má konat 28. srpna, kandidátovi stačí prostá většina hlasů, tedy 267.
