Jejich zpřísnění vyvolala tragická smrt tříletého Erika Ileše, kterého před více než rokem jeho švédští adoptivní rodiče ani s těžkou nemocí nedovezli k lékaři.
Chlapec tak pět měsíců po příjezdu do Švédska zemřel. U soudu pak vyšlo najevo, že noví rodiče jeho výchovu vůbec nezvládali. - více zde
"Sociální pracovníci a vedení ústavů a domovů bude přísně sledovat chování rodičů i dětí určených k adopci," řekla Kristýna Kotalová z odboru rodinné politiky na ministerstvu práce a sociálních věcí.
Rodiče i děti budou pod drobnohledem
A co to konkrétně znamená? Děti i rodiče musí absolvovat psychologické testy, díky kterým se zjistí, zda je dítě k adopci do ciziny vhodné.
"Omezením nemůže být věk dítěte, ale například to, že má za sebou už tak dost složitý život a přesun do ciziny by nezvládlo. Nebo by nebylo schopné se naučit dostatečně cizí jazyk, protože má nějaké postižení," vysvětlila Kotalová.
Adoptivní rodiče musí nejméně na týden za dítětem do kojeneckého ústavu či dětského domova přijet a důkladně se s ním seznámit.
"Záleží na tom, z jaké jsou země. Třeba dánští rodiče zde musí být i podle jejich pravidel minimálně tři týdny. Při jejich návštěvě bedlivě sledujeme, jak s dítětem komunikují a jak ono na ně reaguje," popsala čerstvou zkušenost ředitelka kojeneckého ústavu v pražské Krči Jaroslava Lukešová.
Podrobnou zprávu pak posílají Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně, jež má adopce do ciziny na starosti. A to není všechno. S rodiči si popovídají sociální pracovníci z ústavu, ředitel a psycholog.
Pokud by se někomu z nich nezdáli vhodní, musí o tom úřad informovat. "Dřív jsme to nemuseli posílat písemně, na setkání dítěte s rodiči se nechodila dívat sociální pracovnice, která ho má na starosti. To se teď také změnilo," dodala Lukešová.
České úřady by nyní měly mít i víc informací o tom, jak se dítěti v cizině daří. Tamní úřady budou muset posílat podrobné zprávy. "Kdokoliv z brněnského úřadu, dětského domova nebo z ministerstva do rodiny může na kontrolu odjet," upřesnila Kristýna Kotalová.
Přestože adopce do ciziny přinášejí určité riziko, nechce je ministerstvo zakázat. Pro spoustu dětí je totiž zahraniční rodina často poslední šancí na to mít opravdový domov.
"Cizinci mají zájem i o děti, které české rodiny nechtějí. Vezmou si klidně starší romské dítě, nevadí jim ani postižené děti," dodala.
Požadavky českých rodin jsou totiž většinou jednoznačné: chtějí bílé dítě a pokud možno miminko. Ročně odchází do náhradních rodin do ciziny kolem čtyřiceti dětí.
Děti a adopce
- V roce 2006 bylo adoptováno 490 dětí, z toho 32 do zahraničí
- K 31. 12. 2006 žádalo o osvojení 2341 lidí, z toho 35 cizinců
- Zhruba 300 dětí z dětských domovů či kojeneckých ústavů je nyní volných k adopci
- Dohromady je ve všech ústavech a domovech v celé České republice zhruba 20 tisíc dětí, z toho v zařízeních typu Klokánek je přes 500 dětí
