Představitelé unijní sedmadvacítky se sejdou, aby zkusili dohodnout obrysy nové unijní smlouvy. Ta by měla nahradit euroústavu odmítnutou před dvěma lety v referendech ve Francii a v Nizozemsku a zefektivnit rozhodování a fungování institucí EU.
Oživení tématu euroústavy si vytkla německá kancléřka Angela Merkelová jako prioritu německého předsednictví. To skončí s červnem, načež otěže převezmou Portugalci. Zda se teď v Bruselu podaří nalézt kompromis, je nejisté. Nejhlasitější odpor vane z Polska, ovšem větší či menší námitky má řada dalších států.
Jednání je plánováno na čtvrtek a pátek, je však možné, že se protáhne do víkendu. Českou republiku budou zastupovat premiér Mirek Topolánek, vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra a šéf diplomacie Karel Schwarzenberg.
Polsko chce mít větší pravomoci
Angela Merkelová věnovala v posledním půlroce tématu unijní smlouvy spoustu času a energie. A nepolevila ani teď, těsně před summitem. Do poslední chvíle přesvědčuje evropské kolegy, že je třeba přijmout časový harmonogram a nastínit obrysy nové smlouvy.
Varšava odmítá systém hlasování v Radě EU navržený v ústavě a navrhuje jiný model. Ústava navrhuje systém dvojí většiny, podle něhož je k přijetí usnesení třeba souhlas alespoň 15 z 27 zemí, přičemž těchto 15 zemí musí představovat 65 procent počtu obyvatel EU.
Polsko navrhuje mechanismus zvyšující váhu hlasu menších zemí. Jediným, kdo ho oficiálně podporuje, je Praha - v případě odmítnutí polských návrhů ovšem nehodlá dohodu blokovat.
Varšava je vstřícnější
Určitou naději vzbudila zpráva, že Polsko bude na summitu zastupovat prezident Lech Kaczynski, a ne jeho dvojče Jaroslaw. Ten je považován za mnohem nekompromisnějšího. Nedávno uvedl, že budou-li se věci vyvíjet špatně, pojede na summit on, bude-li naděje na úspěch, pojede prezident.
Kromě Polska panují obavy z postoje Británie. Její premiér Tony Blair se například staví proti některým návrhům upravujícím kompetence unie v zahraniční politice.
Mezi státy, které byly předem vnímány jako potenciální ohrožení dohody na summitu, byla kromě Polska a Británie i Česká republika. Premiér Topolánek ale tvrdí, že si nepřipouští možnost, že by jednání zkrachovala.
Základ zůstane
Pokud se státníci dohodnou, o finální podobě smlouvy bude jednat mezivládní konference, jež by měla výsledek předložit ještě za portugalského předsednictví, tedy do konce letošního roku.
Zdá se, že shoda už více méně panuje v tom, že nepůjde o zcela nový dokument, nýbrž že bude vycházet z euroústavy. Nebude se však jmenovat ústava, patrně by mělo jít o její "zúžení" - převzít by se měly hlavně reformy institucí.
