Z unikátního projektu by mělo vyplynout, zda byli Přemyslovci skutečně Slované. Může však přijít i překvapivý objev, že měli románský nebo třeba anglosaský původ.
Projekt teď společně rozjíždí Správa Pražského hradu, Archeologický ústav, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy a společnost Forenzní DNA servis.
Na Hradě už vznikla specializovaná laboratoř, kde budou vědci zkoumat DNA z ostatků Přemyslovců. "Původ Přemyslovců je dodnes nejasný," říká šéf firmy Forenzní DNA servis, genetik Daniel Vaněk.
Najdou vědci levobočky?
A může se ukázat, že Přemyslovci přišli třeba z území dnešní Itálie nebo Francie? "To asi ne, ale překvapení nevylučujeme," říká genetik Vaněk.
Bádání srovnává s filmem Karla Zemana Cesta do pravěku. "Jde o neobyčejné dobrodružství, při němž můžeme zjistit vazby Přemyslovců na Velkou Moravu, ale i na vlivné panovnické rody tehdejší Evropy," říká.
Od výzkumu očekává, že se může podařit identifikovat ostatky významného přemyslovského knížete Jaromíra či knížete Boleslava. Vědci mohou díky DNA najít i dosud neznámé potomky královského rodu nebo jejich levobočky.
V nález prvního Čecha nedoufají
Ale než projekt spustí, "cizelují" v laboratoři techniku zjišťování DNA na jiných kostech z 10. století. "Chceme postup dotáhnout k dokonalosti. Byla by ostuda řezat do kostí Přemyslovců s nulovým výsledkem," říká Vaněk.
Oblíbené motto genetika Daniela Vaňka zní: "Každý z nás má v sobě kousek Adama i Evy." A to je také jeden z motivů, proč se spolu s antropology, archeology i historiky pouští na Pražském hradě do zkoumání DNA z ostatků Přemyslovců.
"K prvnímu Čechovi se asi nedostaneme," říká v nadsázce Vaněk, "ale můžeme se třeba postupně dopátrat až k úplně prvnímu Přemyslovci, o němž dosud nic nevíme. To by byl unikátní nález. A platí to i v případě, že odhalíme dosud neznámé členy knížecího a posléze královského rodu," doufá genetik.
Na jeden z nejrozsáhlejších geneticko-historických průzkumů se vědci připravují od loňského června a začít s ním chtějí v lednu 2008.
Vaněk má za sebou tříleté působení v Bosně, kde se v mezinárodním týmu podílel na identifikaci osmi tisíc ostatků obětí z občanské války. Vědec tuto metodu předal slovenské policii, která pomocí ní objasnila totožnost šedesáti obětí zločinu.
Vznikne databanka DNA?
Daněk a jeho kolegové se zasazují o založení české centrální databanky DNA. Vědci se opírají o zkušenosti z Británie či USA. Argumentují také zkušenostmi kriminalistů, podle nichž by databanka DNA vedla časem k převratu ve vyšetřování zločinů.
"Když to malinko přeženu, tak policie by si mohla v budoucnu chodit pro vrahy, zloděje či jiné násilníky přímo domů. Už dnes umíme identifikovat přítomnost konkrétního člověka na místě, kde byl spáchán zločin, podle úlomku vlasu či nehtu," vysvětluje Vaněk.
A není prý daleko doba, kdy vědci budou běžně zjišťovat DNA i podle několika buněk. Databanka by prý navíc umožnila sestavit specifický genetický profil Čechů a Moravanů, což by v budoucnu umožnilo mnohem efektivnější léčbu zhoubných chorob nebo i stále se rozšiřujících alergií.
Není to sci-fi
"Je možné, že v budoucnu si maminka odnese z porodnice i s miminkem čip s kompletní dědičnou informací novorozeněte. Ta může pomoci odhalit jeho zdravotní indispozice, což lékařům umožní ušít na míru terapii."
"Ale může také poskytnout informaci o vrozeném talentu novorozeněte k hudbě či malbě," vysvětluje předseda Akademie věd Václav Pačes.
Že jde o pouhé sci-fi? Podle Pačese není skepse na místě, takovýchto vymožeností se můžeme dočkat relativně brzy.
"Pokrok v genetice je velmi dramatický. Jde o investici Česka do budoucna, která by měla mít oporu v zákoně, aby informace z centrální databanky DNA nemohl nikdo zneužít."
Zákonodárci jsou zatím proti
Všichni vojáci americké armády již dnes musí povinně odevzdat vzorek DNA. Britské zákony zase zaručují občanům právo dát svůj genetický kód do databanky
"Užitečnost tohoto kroku se potvrdila při tsunami, která v roce 2004 zabila stovky Britů. Jejich těla byla velmi rychle identifikována," připomíná šéf bezpečnostního výboru Sněmovny František Bublan.
Když se ještě jako ministr vnitra pokoušel banku DNA prosadit, jeho návrh Sněmovna smetla.
