Zákaz kouření ve veřejných prostorách zvýší návštěvnost restaurací a barů, přestanou se jim totiž vyhýbat nekuřáci, kterých je ve společnosti většina, míní lékaři, kteří stojí za peticí Stop kouření. Potvrzují to prý zkušenosti zemí, kde zákaz platí. Jediné, co se tam snížilo, jsou tržby prodejců cigaret a výskyt infarktu myokardu, řekla dnes novinářům Eva Králíková z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. To, že majitelé ve svých restauracích kouření nezakážou sami, zdůvodňují autoři jejich strachem ze změn.
"Chráníme většinu."
"Nechceme diskriminovat menšinu populace, která se dobrovolně rozhodla pro kouření, chceme však chránit většinu, která nekouří," stojí v petici, kterou na internetu zatím podpořilo přes 29 tisíc lidí. "Mám malé děti a ze zkušenosti vím, jak je těžké najít restauraci, kde se nekouří," řekl jeden z organizátorů protikuřácké kampaně Lukáš Nádvorník. Pasivní kouření přitom způsobuje nádory a poškození cév, bezprostředně může ublížit astmatikům, dětem a starším lidem. "Stačí vejít do silně zakouřené místnosti a můžete dostat infarkt," řekla Králíková.
Lidé, kteří nechtějí dýchat zakouřený vzduch, mají možnost navštívit pár nekuřáckých kaváren, čajoven nebo restaurací propagujících zdravý životní styl. Na výběr však moc nemají. "Hospodští se bojí změn, nechtějí experimentovat, obávají se, že když zakážou kouření ve své hospodě, využije toho konkurence," odpověděl Nádvorník na dotaz, proč se kampaň spíš než na poslance nezaměří přímo na majitele restaurací. "Jde však o zástupný problém, provozovatelé restaurací prostě čekají, až to zákon nakáže všem, do té doby sami nic nepodniknou," dodal Nádvorník. Z dnes zveřejněného průzkumu společnosti Mori vyplývá, že kouření na veřejných místech by zakázalo 69 procent lidí, pro by byla i polovina silných kuřáků. Zákaz kouření v restauracích má asi o dvacet procent nižší podporu. Pro je 60 procent nekuřáků, smířila by se s tím však i zhruba čtvrtina silných kuřáků.
Politici mají výhrady
Zatímco veřejnost se k možnému omezení kouření staví pozitivně, někteří politici zatím takovou úpravu odmítají. S řadou výhrad vrátila vláda na začátku března do sněmovny novelu protikuřáckého zákona, kterou navrhl poslanec za ODS Boris Šťastný. Rád by omezil kouření na chodbách bytových domů nebo na dětských hřištích, v restauracích by ho povolil pouze ve stavebně oddělených prostorách.
Šťastný nicméně nemá podporu vlastní strany, například ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil vidí v textu legislativní chyby. S jeho zněním nejsou plně spokojeni ani organizátoři petice Stop kouření. Vadí jim, že by se mohlo v určitých, byť oddělených místech restaurací, kouřit. "Zákon by měl chránit zaměstnance restaurací, kteří by přístupem do kuřáckých zón dále trpěli," řekla Králíková. Navíc otevíráním dveří by prý kouř stejně pronikl do nekuřáckých prostor a ohrozil tím návštěvníky restaurace. "Je to ale krok dobrým směrem a jedním z mála, který vůbec existuje, takže ho podporujeme," dodal Nádvorník. Organizátoři chtějí získat alespoň sto tisíc podpisů a petici předat poslancům před hlasováním o novele, které je plánováno na 24. dubna.
Kouření: každoročně 18 000 mrtvých
Podle statistik kouří zhruba čtvrtina české populace, mezi mladými od 15 do 18 let dokonce polovina. V důsledku kouření zemře v ČR každý rok 18 tisíc lidí, kvůli pasivnímu kouření asi dva tisíce lidí. Náklady na léčbu kouřením zapříčiněných onemocnění dosahují devíti miliard korun ročně.
Tažení proti tabáku je celosvětovým trendem. Nekuřácké restaurace mají například v Irsku, Itálii, Norsku, Švédsku, ve Skotsku, ve Francii a na Maltě. Protikuřácké zákony v určité formě platí též ve Španělsku, Belgii, Litvě, jižní části Švýcarska a od nového roku se k nekuřáckým zemím přidá Německo a celá Velká Británie.
