Není pochyb, pesimismu v Iráku přibývá a dokládá to i rozsáhlá studie veřejného mínění zadaná stanicí BBC a dalšími vlivnými médii. Zatímco před dvěma lety jen necelá třetina dotázaných v podobném průzkumu uvedla, že se jim žije špatně či hodně špatně, dnes už to tvrdí 60 procent dotázaných, tedy skoro dvě třetiny.
Ne všechna čísla však vypadají tak, jak se Irák jeví okolnímu světu, tedy apokalypticky: například 35 procent Iráčanů říká, že se jim žije mnohem lépe či lépe než před pádem Saddáma Husajna.
Podle expertů to je poměrně vysoké procento, neboť nabourává jeden z mýtů o Iráku, že totiž drtivá většina vzpomíná na "krásné a klidné časy" za Saddáma. Průzkum dokládá, že si to ve skutečnosti myslí jen zhruba třetina dotázaných.
Svým způsobem lze z druhé strany, a tedy optimisticky interpretovat i odpověď o dobrém či špatném životě: osm procent Iráčanů uvedlo, že se má velmi dobře, dalších 31 procent říká, že se má celkem dobře.
Samozřejmě, politici ani experti se nesnaží malovat situaci na růžovo, připouštějí, že mnoho důvodů pro optimismus už nezbylo. Přesto některá čísla z průzkumu potvrzují jejich tezi, že ne úplně všechno v Iráku je pekelné. Před několika dny Tony Blair v plamenném projevu vyzval k tomu, aby se Západ přestal omlouvat za to, že zbavil Irák tyrana.
"Nedokážeme zvítězit, dokud se západní svět nepřestane omlouvat za prosazování svých klíčových hodnot, dokud se nepřestane omlouvat za to, co dělají naše jednotky v Iráku a Afghánistánu," řekl Blair.
Bushův "poslední pokus"
Též americký prezident George W. Bush u příležitosti čtvrtého výročí války zopakoval, že Washington udělá vše pro to, aby dotáhl svoje tažení do konce a do Iráku dříve či později opravdu přišla svoboda a prosperita.
Americká armáda se v současnosti pokouší zvýšením počtů svých vojáků v Bagdádu dostat situaci v hlavním městě pod kontrolu. Analytici často tuto novou kampaň nazývají "posledním pokusem" George W. Bushe, tedy rozhodným tahem, který má prokázat, zda v horizontu měsíců či let existuje naděje zvrátit situaci k lepšímu.
Všichni zatím opakují, že na hodnocení nových bezpečnostních operací je zatím brzy. Z průzkumu však mnoho pozitivního pro koaliční síly nevyplývá. Skoro dvě třetiny Iráčanů sice věří svým jednotkám, přes osmdesát procent z nich konstatuje: Američanům a Britům nevěříme.
Stejně tak varující je číslo 31 procent těch, kteří právě koaliční jednotky považují za hlavního viníka současné vlny násilností. A mírně děsivý je údaj, že 51 procent dotázaných víceméně schvaluje útoky na ně.
Vzkaz, co by měla koalice dělat, je též možné interpretovat ze dvou stran. 35 procent říká: ihned odejděte. Zbytek však soudí: zůstaňte, dokud se situace nezlepší. Jen jedno procento by však chtělo, aby západní
vojáci zůstali navždy.
