Tahá Jásín Ramadán zemře stejně jako Saddám Husajn na šibenici, rozhodl tribunál v Bagdádu. A to navzdory žádostem mezinárodního společenství a humanitárních organizací, aby už Iráčané nikoho dalšího nepopravovali.
Devětašedesátiletý Ramadán byl od března 1991 až do pádu režimu iráckým viceprezidentem. Za podíl na dudžailském masakru, který byl pomstou za neúspěšný atentát na Saddáma, dostal loni pátého listopadu doživotí. - více zde
Odvolací soud ale doporučil trest zpřísnit, což se nyní stalo. "Bůh ví, že jsem nic špatného neudělal,“ řekl Ramadán krátce před vynesením rozsudku.
Za Dudžail už dostali oprátku tři lidé: kromě Saddáma skončili na popravišti i jeho nevlastní bratr a bývalý šéf tajné služby Barzán Tikrítí a předseda někdejšího revolučního soudního tribunálu Avád Ahmad Bandár. - více zde
O Ramadánově podílu na masakru však neexistuje dostatek důkazů, tvrdí newyorská organizace Human Rights Watch. "Nebyl jsem zapojen do žádné mise v Dudžailu. Všichni svědkové potvrdili, že mě tam nikdy neviděli," prohlásil bývalý viceprezident u soudu.
Tahá Jásín Ramadán
- Narodil se v roce 1938 v Mosulu v rolnické rodině. Vystudoval vojenskou kolej v Bagdádu.
- Členem vládnoucí strany Baas byl od roku 1956. Mezi vedoucí členy pronikl v roce 1979.
- Bývalý předseda obchodní rady a bankovní úředník založil v roce 1970 tzv. lidovou armádu, milici strany Baas.
- V 70. letech byl ministrem průmyslu, kde údajně proslul výrokem: "Průmyslu vůbec nerozumím, ale každého, kdo nebude tvrdě pracovat, popravím". Poté byl ministrem hospodářství, plánování či stavebnictví.
- V 70. letech rovněž šéfoval revolučnímu soudu, který odsoudil 44 vojenských důstojníku k trestu smrti za pokus o svržení režimu.
- V americkém seznam 55 nejhledanějších představitelů Saddámova režimu měl číslo 20 (kárová desítka). V srpnu 2003 byl zadržen kurdskými bojovníky v Mosulu a předán americkým vojákům.
- Od října 2005 byl spolu se Saddámem souzen za Dudžail.
- Jako vicepremiér navštívil v dubnu 1981 a v listopadu 1986 Československo.
Zdroj: ČTK
