"Prezident dnes bude vysvětlovat, že předtím, než půjdeme s počty dolů, musíme jít nejdřív nahoru," citovaly Washington Post nejmenovaný zdroj. CNN zase uvedla, že konečné předání moci do rukou iráckých sil chce Bush stihnout do listopadu.
Doplňování vojáků by mělo začít v lednu. Většina z nich pomůže s kontrolou Bagdádu, ale asi čtyři tisíce zasáhnou v provincii Anbar, která je baštou sunnitských povstalců.
Podle Pentagonu by mezi prvními nasazenými mohla být 82. výsadkářská divize, která už operuje v Kuvajtu.
Obchod s Bagdádem
Bush nechce rozšiřovat iráckou posádku bez záruk. Premiér Núrí Málikí slíbil, že Bagdád zareaguje na rozšíření vojska posílením vlastních sil.
Především ale slíbil, že v iráckých bezpečnostních složkách potlačí náklonnost k šíitům a začne všem měřit stejným metrem.
Přestane se prý také opírat o podporu šíitského duchovního Muktady Sadra, který vládne vlastním milicím a hlásí se k němu i několik ministrů.
Posílení amerických vojsk je přesto něco jiného, než na čem se Bush s Málikím dříve domluvili. Při listopadové schůzce v jordánském Ammánu irácký premiér po Bushovi rozhodně víc vojáků nepožadoval. "V Ammánu byl výsledek takový, že se (Málikí) chce ujmout vedení a dát mu iráckou tvář. Chtěl kontrolovat své vlastní síly," citovaly Washington Post amerického představitele.
Rozmíška s Pentagonem
Zvyšováním počtu vojáků se prezident Bush poprvé od invaze do Iráku staví proti doporučením vojenských generálů a poradců. Generál John P. Abizaid před necelými dvěma měsíci prohlásil, že přidávání vojáků není odpovědí na problémy v Iráku.
"Prezident nebyl spokojený s doporučeními, která dostával," řekl Philip D. Zelikow, bývalý poradce pro Irák.
Generálové se obávají, že dvacet tisíc vojáků nedají v krátkém čase dohromady, že doplněné síly vyvolají novou vlnu povstaleckých útoků a že případný efekt by měly jen výraznější posily. Nevěří ani Málikímu a jeho slibům.
Smířit Pentagon a Bílý dům se ale nakonec podařilo samotnému iráckému premiérovi. Minulý měsíc ho navštívili nový ministr obrany Robert Gates a šéf generálního štábu generál Peter Pace. "Vrátili se spokojení," shrnul diskusi nad novým plánem nejmenovaný americký úředník.
Váhají i republikáni
Nový plán si zatím v Americe příliš sympatií nezískal. "Poslední věc, kterou si americký lid přeje, je poslat tisíce dalších amerických vojáků do občanské války v Iráku," prohlásil na CNN massachusettský demokratický senátor Ted Kennedy.
Veřejné mínění mu dává za pravdu. Pro vyslání vojsk je jen menšina Američanů.
Bushův záměr koliduje i se zprávou renomované Bakerovy komise, která spíš než stupňování sil doporučuje začít mluvit s Íránem a Sýrií. - více zde
Bush si nemůže být jistý podporou ani u svých republikánů. Mnoho z nich podle CNN vyjádřilo o plánu pochyby. Kongres hraje v každém případě klíčovou úlohu, protože bude schvalovat financování vojsk. Než se tak stane, bude muset podle republikána Rahma Emanuela prezident zodpovědět mnoho otázek.
Bushovy výroky o válce v Iráku
- "Velké bojové operace v Iráku skončily. Spojené státy a jejich spojenci v bitvě o Irák zvítězily." (1. května 2003)
- "Doufám, že nikdo neočekává, že by z ničeho nic ustalo všechno násilí... To prostě v tomto případě není možné." (14. června 2006)
- "Vytrváme do konce, pomůžeme uspět mladé irácké demokracii; vítězství v Iráku bude významným ideovým triumfem v zápasech 21. století." (30. srpna 2006)
- "'Vytrvat' znamená pokračovat v tom, co děláte. Podle mého názoru: pokud to nefunguje, je nutná změna. Vydržet do konce také znamená neodcházet, dokud není práce hotova. My svou práci v Iráku dokončíme." (11. října 2006)
- "Mou odpovědností je poskytnout americkým občanům upřímný odhad budoucnosti. ... Rozhodně vítězíme." (25. října 2006)
- "Nevítězíme, neprohráváme." (19. prosince 2006)
- "Moje vláda bude pracovat s republikány a demokraty na nové strategii, která bude mít v Iráku úspěch." (20. prosince 2006)
Zdroj: ČTK
