Kolem rakve s jeho tělem vystavené v prezidentském paláci v metropoli Ašgabatu asi od páté hodiny SEČ proudily několikasethlavé davy truchlících Turkmenů, ale i členů oficiálních zahraničních delegací.
Těch přijelo asi 40, Do Ašgabatu dorazil mimo jiné ukrajinský prezident Viktor Juščenko nebo ruský premiér Michail Fradkov. Spojené státy na pohřbu zastupuje náměstek ministryně zahraničí Richard Boucher. Očekává se příjezd i íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda.
"Byl pro nás vším," řekla jedna žena zlomeným hlasem agentuře AP poté, co dala poslední sbohem bývalé doživotní hlavě státu. Většina prostých Turkmenů se však kontaktu s novináři vyhýbá a smrt turkmenského vůdce odmítá komentovat.
Z prezidentského paláce bude tělo šestašedesátiletého Nijazova převezeno do jeho rodného města Kipčak, které leží asi 15 kilometrů od metropole, aby spočinulo v rodinné hrobce po boku rodičů a dvou bratrů. Předpokládá se, že silnici z Ašgabatu do Kipčaku budou lemovat další tisíce obyvatel.
V metropoli panují velmi přísná bezpečností opatření. Hlídky na kontrolních stanovištích byly posíleny a po celém městě jsou vidět muži v uniformách.
Napětí ve středoasijské republice navíc zvyšuje fakt, že Nijazov neurčil nikoho, kdo by po něm měl převzít úřad. Očekává se tudíž boj o jeho nástupnictví.
Nijazov stanul v čele Turkmenistánu, tehdy ještě součásti Sovětského svazu, v roce 1985. V roce 1990 se stal prezidentem nezávislé republiky a začal na sebe postupně strhávat veškerou moc.
O devět let později se prohlásil doživotní hlavou státu. To už v zemi vybudoval vlastní neotřesitelný kult osobnosti, který prezentoval okázalými stavebními projekty. Ty kontrastují s velkou chudobou většiny obyvatel státu, který je čtvrtým největším vývozcem plynu na světě.
