"Po pravdě řečeno nechápu, co panu prezidentovi na mně vadí," podivil se Karel Schwarzenberg, když právě o něm prezident Václav Klaus řekl, že je pro něj v nové vládě nepřijatelný.
"Některé zahraničně-politické názory pana Schwarzenberga jsou nejasné," tvrdí expert ODS, europoslanec Jan Zahradil, který ve čtvrtek Schwarzenbergovu nominaci rozmlouval premiérovi Mirku Topolánkovi i šéfovi zelených Martinu Bursíkovi v Kramářově vile.
Jaké jsou názory kandidáta Strany zelených na post ministra zahraničí? Schwarzenberg například otevřeně říká, že poválečné vyhnání Němců z Československa nebylo rozhodně světlým místem v našich dějinách.
"Po šedesáti letech, před kterými se ty věci staly, nelze ale ty věci vrátit a rozhodně bych nerušil Benešovy dekrety," řekl MF DNES Schwarzenberg.
Klaus by Schwarzenbergovo jmenování považoval za problematické vzhledem ke "křehkým vztahům s Rakouskem". Jak později řekl prezidentův mluvčí Petr Hájek, jde třeba o to, že se oživil spor s Rakouskem kvůli Temelínu a že Rakušané pohrozili mezinárodní žalobou.
Ovšem Temelín není téma, do kterého by se Schwarzenberg výrazně pouštěl. V Rakousku se cítí doma stejně jako v Česku a nechápe, jak by jeho kosmopolitní smýšlení mohlo oslabovat pozici Česka, kdyby byl šéfem diplomacie.
"Myslím, že je spíš výhodou pro urovnání vztahů s Rakouskem, že se v té zemi vyznám. Mohl bych lépe hájit zájmy českého státu," míní Schwarzenberg.
"Je to člověk, který má renomé v celé Evropě a je mimořádné jazykově vybavený," řekl s uznáním o Schwarzenbergovi bývalý ministr zahraničí, lidovec Cyril Svoboda. Spor o Schwarzenberga podle informací MF DNES zelení vyhrotili natolik, že když měla ODS výhrady, řekli, že do vlády vůbec nepůjdou. A trvají na něm i poté, kdy Klaus řekl ne.
"Kníže" v datechKarel Schwarzenberg se narodil v roce 1937, pochází z orlické větve šlechtického rodu. Emigroval v roce 1948. Do vlasti se vrátil na podzim 1989, byl šéfem kanceláře prezidenta Václava Havla. V Česku mu patří zámky Orlík, Čimelice, rozsáhlé polnosti a lesy. Byl vydavatelem týdeníku Respekt. V roce 2004 byl zvolen senátorem za Prahu 6 s podporou Unie svobody. Angažuje se v oblasti lidských práv ve světě (byl kvůli tomu například vyhoštěn z Kuby), kritizoval za stěhování Romů ze Vsetína šéfa lidovců Jiřího Čunka. Má české a švýcarské občanství. |
