Všichni se těší domů. Na palubě speciálu České republiky, který zadržel Turkmenistán na letišti v Ašgabatu, je asi třicet lidí. Politici, novináři, vojáci včetně armádního generála Pavla Štefky. - více zde
Místo natankování a rychlého odletu následují hodiny čekání. Všichni pozorují turkmenské vojáky, kteří se rozestoupili okolo letadla. Auta přivážejí a zase odvážejí nejrůznější funkcionáře.
"Jak to vypadá? Už nás pustí?" padají otázky, kdykoliv se objeví někdo z lidí, kteří jednají s představiteli Turkmenistánu. Většinu doby se ale při pohledu z letadla neděje nic.
"Přišel člověk, který se představil jako ministr. Nenechal nás ani dojít k němu, museli jsme zůstat stát na posledním schůdku. Nechtěl mluvit s nikým jiným než s kapitánem letadla," popisuje poslanec Jan Vidím lidem na palubě, jak probíhají jednání s Turkmeny.
"Zbytek paliva nám vydrží asi hodinu. Pak letadlo zhasne a přestane topit," vysvětluje situaci náměstek ministra obrany Martin Barták. To málo alkoholu, které bylo na palubě, dochází mnohem dřív. Ubývá také zásob jídla a pití, které bylo připraveno na cestu.
Po čtyřech hodinách od příletu se situace začíná zlepšovat. Kapitán letadla se vrací z jednání s tím, že je třeba napsat vysvětlení, proč letadlo přistálo přes zákaz na letišti v Ašgabatu. "To je dobré znamení, říká senátor Jaromír Štětina. Letadlem zní hlasy o tom, že Turkmeni potřebují alibi, aby mohli letadlo propustit.
Následuje připojení letounu na zdroje letiště a po chvíli příjezd cisterny s palivem. Optimistické odhady mluví o odletu do hodiny.
Opak je pravdou. Uplyne hodina, dvě, ale nic se neděje. Venku stojí stále několik vojáků a věž na dotazy odpovídá "vyčkejte". Je zjevné, že do rána letadlo zůstane v Turkmenistánu. Ti, kteří o tom mohli rozhodnout, šli spát. Většina lidí v letadle také uléhá. Vyndavají deky a polštáře. Místa je naštěstí dost. Ležet se dá přes všechna tři sedadla v řadě.
V noci přijíždí dodávka. Veze jídlo a pití, které Češi od Turkmenistánu koupili.
Skutečný posun v jednání ale nastane až s rozedněním. V bílém voze přijíždí zástupce ředitele leteckého provozu. Je prvním, kdo vejde až dovnitř letadla. "Můžeme letět," zní letadlem po jeho odchodu.
Motory se roztáčí, letadlo se rozjíždí. "Letíme ve výšce 10 700 metrů rychlostí 860 kilometrů v hodině, hlásí za chvilku kapitán.
